Kliknutím zvětšíteJeště před zavěšením novým zvonům požehnal litomyšlský titulární biskup Pavel Konzbul.
„Všichni asi známe úsloví, že zvony odlétají o Velikonocích do Říma. Vždy na Zelený čtvrtek, po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu totiž zvony umlkají, aby se rozezněly při témž zpěvu o sobotní Velikonoční vigílii. Podle pověsti zvony letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily. Kudy přesně letí a jak překonávají Alpy, nevíme… My máme před sebou trojici zvonů, které první let do Říma teprve čeká příští Velikonoce, ale poletí vzadu až za těmi zkušenějšími, a tak se nemusí bát. Čím jsou ale na rozdíl od pověsti zajímavé a co je pravda, tak jsou jedinými zvony, které se dnes reálně vrací. Proč? Proto, aby jejich hlasy mohly zde nejen oznamovat čas, ale také zvát lidi k modlitbě, upozorňovat na významné události lidských životů, církve, farnosti, města Litomyšle, našeho státu a případně celého světa," uvedl při žehnání biskup.
Litomyšlané slyšeli zvony poprvé odbíjet ještě v neděli odpoledne, když v chrámu skončila mše svatá.
Návrat zvonů nebyl snadný ani levný. Původní trojici zvonů, která nesla stejná jména jako jejich nástupci, zrekvírovala protektorátní správa v roce 1942. Zvony byly následně roztaveny a použity pro potřeby zbrojního průmyslu. Až v roce 2014 byla zahájena veřejná sbírka, v níž se za tři roky podařilo vybrat půl milionu korun. Tyto finance se použily při výrobě zvonů Panna Marie a svatý Josef.
„Půl milionu je hodně peněz, ale na výrobu tří nových zvonů to bylo přesto málo. Proto se do celé záležitosti vložil pan Jiří Mach, který zaplatil 500 tisíc za výrobu největšího zvonu svatý Václav a následně ho daroval občanům. Město pak z rozpočtu, a opět to je hezká symbolika, dodalo třetí část potřebných peněz. Znovu to byl půl milion korun na opravu zvonice a další potřebné úpravy," řekl k financování zvonů starosta Radomil Kašpar. „Tímto chci poděkovat všem, kteří se na návratu zvonů podíleli. Jenom díky nim se do Litomyšle vrátily."
Mše svatá a zavěšení zvonů nebyly jediným nedělním lákadlem. Po mši a prvním zvonění si mohli zájemci koupit unikátní připomínku na tuto slavnostní akci. Za 850 korun bylo k dostání dvě stě miniaturních kopií zvonu Panna Marie. Suvenýry byly vyrobeny ze stejného kovu a za užití identických postupů jako při výrobě svatého Václava, svatého Josefa a Panny Marie.
„Již před Velikonocemi jsme zaznamenali velký zájem o tyto unikáty. Obávali jsme se, že 200 zvonků stačit nebude, a proto jsme připravili dalších 100 poukázek na zvonky a domluvili jsme se s firmou na případné další edici. S ohledem na určitou exkluzivitu a výjimečnost by jich však více již být nemělo," informovala o této raritě Michaela Severová, vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Litomyšl.
Žehnání a umístění zvonů se zúčastnili i lidé přímo podepsaní pod jejich výrobou. Do Litomyšle kvůli tomu dorazila z Brodku u Přerova například Leticie Vránová-Dytrychová. „Tři nové zvony se u nás zrodily a cesta k tomuto zrození nebyla krátká, velmi se těším na ten okamžik, kdy poprvé zazvoní a svým hlasem teprve prozradí svůj smysl a poslání," nechala se v neděli ráno slyšet majitelka dílny, která nové zvony vyrobila.
Mezi přítomnými byl i brněnský malíř a grafik Václav Kočí, jenž vytvořil unikátní grafickou výzdobu jednotlivých zvonů. Vycházel při tom z vlastní invence i historických reálií.
„Chtěl jsem alespoň částečně dodržet kompozici výzdoby tak, aby na sebe staré a nové zvony pomyslně navazovaly. Vzhledem k tomu, jak krásně a moderně je piaristický kostel zrekonstruován, se mi rovněž líbila myšlenka propojit klasický tvar zvonu a starou tradiční technologii se současným výtvarným pojetím. Navrhnul jsem tedy pro každý zvon geometrickou ´krajku´, která zdobí čepce zvonů. Ta není jen dekorací, ale zároveň v sobě nese skryté sdělení. Každá krajka je vlastně stylizované reliéfní písmo, v němž jsou zakódované texty modliteb k patronům, kterým jsou jednotlivé zvony zasvěceny. Jejich jména ještě na zvonech připomínají reliéfní geometrické monogramy nesoucí kříž," prozradil k výzdobě Václav Kočí.
Nesnadné osudy litomyšlských zvonů
První zvony byly v dostavěném chrámu Nalezení svatého Kříže zavěšeny 18. září 1722. Při požáru v roce 1735 se však dva roztavily. Roku 1766 byly koupeny tři nové zvony z Prahy, po požáru v roce 1775 se opět dva poničily, totéž následovalo při požáru v roce 1814, až v roce 1818 byly odlity nové.
Ty sloužily až do roku 1917. Pokynem ze 14. května 1917 byly rekvírovány, o den později sňaty a rozbity perlíkem. Další nové zvony byly pořízeny ze sbírky a instalovány v září roku 1932. O tom, že zvony Litomyšlanům chyběly, svědčí mimo jiné fakt, že se na ně tehdy vybralo 48 827 korun československých. Velká slavnost svěcení zvonů se odehrála 25. září 1932.
Největším z trojice zvonů byl svatý Václav s úctyhodnými 773 kilogramy, za ním následovaly zvony Panna Marie se 453 kilogramy a svatý Josef s hmotnostní 303 kilogramů. Pro Litomyšl je vyrobil řemeslník Rudolf Perner z Českých Budějovic. Ani těmto zvonům však nebyl v chrámu dopřán dlouhodobý pobyt. Ani ne deset let po zavěšení byly v březnu roku 1942 zrekvírovány. Od té doby byla kostelní věž prázdná…
Tato smutná etapa v dějinách města skončila až 16. dubna 2017, kdy duchovní požehnají novým zvonům – ty jsou pojmenované po svých předchůdcích. Do chrámu se tak po 75 letech „vrátili" svatý Josef, Panna Marie i svatý Václav.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
