Slunečné jaro prospívalo lesní zvěři. Nadměrné sucho ji ale připravilo o zdroje vody. Srny umírají na následky dehydratace.

Slunce je důležité pro zdravý vývoj lesní zvěře. „Připravuje zvěř na všechno, co ji v přírodě čeká. Slunečné jaro prospívá zejména samičí zvěři při vývoji plodu. Je potřebné také u srnců při poslední fázi parožení,“ vysvětlil Miroslav Ducháček, předseda mysliveckého sdružení v Baníně.

Čeho je moc, toho je někdy ale příliš. Mimořádně suché počasí vysušilo veškeré přírodní zdroje vody a tam, kde neprotéká ani potok, zůstává v lese všechno bez vody. Tím začala zvěř strádat. „Našli jsme asi čtyři kusy srnčí zvěře, která stoprocentně uhynula jarní dehydratací. Chybí jí voda,“ řekl Ducháček.

Především srny totiž za vodou nikam nepůjdou. Podle myslivců jsou věrné místu i za cenu svého života.

Myslivci nenechávají nic náhodě. Přistoupili k náhradnímu řešení. Vodu do lesa navážejí. Uplatnění našly i náhradní zdroje, které pro zvěř vybudovali. „Před třemi lety jsme postavili betonová napajedla. Ještě ani vloni z nich zvěř pít nechtěla. Letos už jsme ale zahlédli, jak se šla z napajedla napít,“ podotkl Miroslav Ducháček.

Myslivci procházejí celé honitby. Přestože v posledních dnech pršelo, příroda a zvěř stále trpí nedostatkem vody. „Srážek spadlo velice málo. Tam, kde jsme vodu nedávali, se po dešti jen zaprášilo. Kaliště, do kterých jsme vodu naváželi, byla dostatečně mokrá a včerejší déšť je naplnil,“ uvedl Josef Šindler, myslivec a soukromý zemědělec z Banína. Se zavážením vody do lesů budou v suchém počasí pokračovat.

V současné době se na svoji sezonu připravují také včely. Přestože se o ně starají včelaři, jsou závislé na počasí. „Včela teď potřebuje optimální počasí, ani sucho či mokro, ani zimu nebo horko,“ řekl Jiří Jílek, včelař z Banína. Včely zatím v ohrožení nejsou. „Záleží na tom, jak je v půdě vlhko. Pokud vláha není, rostliny nemají nektar. Bylo by horší, kdyby se opřelo sluníčko a přidal se vítr. Pak by bylo vysušování nektaru z květů rychlejší,“ vysvětlil Stanislav Tomšíček, včelař z Dolního Újezdu.

Podle Jiřího Jílka včely potřebují potravu, aby se mohly rozvíjet. Jejich chovatelé se trochu obávají období, až začne kvést řepka. Zemědělci ji museli z velké části zaorat, protože vymrzla. Vloni trápilo včelaře mokro. Nektar z květů spláchly deště.

Zemědělské plodiny jsou ohrožené suchem

Zemědělskou půdu v okrese tvoří šedesát tisíc hektarů pozemků. Ozimy mají farmáři zaseté na jedné třetině z nich. Jařin je o něco méně. Noční můrou je pro zemědělce sucho. „Protože málo prší, máme problémy s obilovinami,“ sdělil ředitel agrární komory Josef Gracias.

Ozimé plodiny navíc částečně vymrzly. „Museli jsme zaorat více než deset procent ozimých obilovin, a to především na Litomyšlsku, Moravskotřebovsku, ale i na Poličsku. V současné době bojujeme se suchem. Jařiny hůře vzcházejí, na některých místech ani nevzešly,“ vysvětlil Josef Gracias.

Zemědělci se shodují, že srážek je stále málo, i když několik dní pršelo. „Rostliny suchem strádají. Podepíše se i na jejich vzrůstu. Plodiny potřebují vodu pro růst i proto, aby se k nim dostaly živiny,“ poznamenal Josef Bureš, hlavní agronom Zemědělského družstva v Dolním Újezdu.

Také pro sázení brambor potřebují zemědělci vláhu. „Je potřeba, aby brambory šly do teplé, ale současně vlhké země tak, aby mohly začít klíčit a vyrážet na povrch,“ řekl Josef Gracias. Výnosy zemědělců záleží na tom, jak se bude vyvíjet počasí. „Sice trochu napršelo, ale hlouběji je půda suchá. Snad by postačilo, kdyby dva, tři dny normálně pršelo,“ dodal soukromý zemědělec Josef Šindler z Banína. Nejhorší by byly přívalové deště. Voda by se do země totiž nedostala.

(kk, ap)