Ti se i několikrát týdně vydávají do lesů ke krmelcům a krmítkům. Stejně jako například členové mysliveckého sdružení ve Věži.

„Na starosti máme necelou dvacítku krmelišť. Senem je doplňujeme minimálně dvakrát týdně. Vyrážíme k nim vždy ve středu a neděli,“ uvedl předseda mysliveckého sdružení ve Věži Bohumil Šlosar. „Seno sušíme v letních měsících sami, zbývající krmivo, to znamená obilí, kukuřici, sůl nebo brambory kupujeme. Uvidíme, jestli nám 18 metráků obilí bude stačit. Loni jsme například museli dokupovat ještě dalších 10 metráků,“ vypočítal Šlosar.

Ke krmelcům a krmítkům se teď ve věžské honitbě, její rozloha dosahuje devíti set hektarů, stahují kromě srnčí zvěře i zajíci, koroptve a bažanti.
Zdravá liščí populace

„Ovsem krmíme už od listopadu, divočáky teď přikrmujeme bramborami, nezapomínáme ani na lišky, kterých se nám v honitbě, v porovnání s loňským rokem, objevuje daleko víc. Nevíme, čím to je, ale vypadá to, že liščí populace je díky pravidelné vakcinaci vyléčená z tradičních chorob, především pak ze vztekliny,“ zamyslel se Šlosar a v této souvislosti poznamenal, že stavy ostatních druhů zvěře jsou v okolí Věže optimální.

Poprvé přistoupili tamní myslivci, a to v rámci přikrmování srnčí zvěře, k aplikaci granulí podporujících zdravý růst paroží. „Jde o směs s obsahem vápníku a vitamínů. V myslivosti nejde o nic nového, ale my s tím letos začínáme,“ vysvětlil Šlosar.

Člen mysliveckého sdružení ve Věži Jaroslav Zítko se i letos snaží o zvýšení populace bažantů ve volné přírodě. Ve voliéře na zahradě u svého domu má v současné době čtrnáct bažantích slepic a dva kohouty. Na jaře je vypustí ven.

„Za úspěch považuji, že jedna ze slepic, které jsem letos na jaře vypustil, vyvedla několik kuřat. To u nás zase až tak obvyklé není. Většinou to končívá tak, že se bažanti stanou kořistí některého z predátorů,“ řekl Zítko.

Myslivci každoročně nabádají návštěvníky lesů, aby lesní zvěř v zimě nerušili. „Z našeho pohledu je pro zvěř vysoce stresující přítomnost lidí v lesích. Zejména lyžařů, kteří vyrážejí na túry, často i v doprovodu psů,“ konstatoval Šlosar. Zvěř, a především pak ta srnčí, před lidmi, popřípadě před volně puštěnými psy, prchá a může se stát, že po úprku, který ji vysílí, snadněji podlehne zápalu plic,“ uzavřel Bohumil Šlosar.