„Podrobnosti budeme moci sdělit, až bude po jednáních s dotčenými obcemi v pohraničí a příslušnými kraji. Bylo by nefér, aby se o vytipovaných pozemcích nedozvěděli starostové od nás, ale přes média. Ne se všemi jsme totiž už jednali,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Schůzka královéhradeckého hejtmana Pavla Bradíka s úředníky ministerstva by se podle Petra Vinkláře z tiskového oddělení kraje měla uskutečnit na začátku června.

„O územním dluhu vůči Polsku samozřejmě víme. Kterých obcí by se vyrovnání mělo konkrétně týkat, netuším,“ uvedl Vinklář.

Vedení Pardubického kraje o záměru ministerstva oficiálně ještě ani neví. „Procházela jsem naši poštu, ale žádné informace jsme dosud neobdrželi,“ sdělila krajská mluvčí Kateřina Nohavová.

A jak se k záměru vlády postavily dotčené východočeské obce? „Ministerstvo nás oslovilo už před třemi lety. Rozhodli jsme ale, že žádné pozemky Polsku poskytovat nebudeme,“ řekl starosta Bernartic u Trutnova Václav Schreier.

Pardubický kraj o ničem neví

V České Čermné na Náchodsku se postavili k „česko–polskému vyrovnání“ kladně. „Poskytneme Polsku území o rozloze dva a půl hektaru. Jde o lesní terén, který je od nás nepřístupný, proto nemáme s předáním pozemku žádný problém,“ uvedla starostka Eva Smažíková.

Kromě Královéhradeckého a Pardubického kraje se budou hranice patrně posouvat také ve všech ostatních regionech, které s Polskem sousedí. To znamená, že i v kraji Libereckém, Olomouckém a Moravskoslezském.

Záměr poskytnout polským sousedům vybrané příhraniční pozemky už narazil na velký odpor v Kunraticích na Liberecku. Obyvatelé se bojí, že s posunutím hranic by se přiblížili i polští těžaři z blízkého povrchového dolu s elektrárnou. Liberecký hejtman Petr Skokan se nechal slyšet, že provozem elektrárny Poláci místním znehodnotili kvalitu života.

Územní dluh vznikl v roce 1958, kdy na hranicích došlo k 85 úpravám. Polsko však zjistilo, že změnou přišlo o 369 hektarů, které požaduje zpět.