1. Proč a kdy přesně se čas mění?
Země se otáčí okolo své osy a během 24 hodin se tak pod slunečním svitem nacházejí jiné části planety a dochází ke střídání dne a noci. Proto je povrch planety pomyslně rozdělený na časová pásma. Takzvaný letní čas je člověkem vytvořenou odchylkou, pro větší využití denního světla pro lidskou činnost a energetické úspory.

V noci z 28. na 29. října tak nedochází ke změně na zimní čas, jak se často označuje, ale k návratu ke standardnímu středoevropskému času. Na letní čas se přechází poslední neděli v březnu, na „zimní“ poslední neděli v říjnu.

2. Odkdy se čas mění a mají to tak všechny země na světě?
První pokus proběhl mezi lety 1916 až 1918, později ve 40. letech. V Česku platí od března 1979, kdy jeho zavedení uzákonila tehdejší vláda, a připojila se tak k dalším zemím. Změna času neplatí po celém světě. Naprostá většina Afriky i Asie letní čas nezavedla. V Evropě se čas nemění například na Islandu nebo v Bělorusku.

3. Vyhovuje lidem změna času?
Přestože jde jen o jednu hodinu, Češi se změnou času spokojení nejsou. V roce 2019 provedla agentura STEM/MARK na zadání Akademie věd ČR průzkum, ve kterém se až sedmdesát procent respondentů vyslovilo pro jeho zrušení. Jako důvod uvedli rozbití biorytmu. S tím souhlasí i odborníci a upozorňují na rizika.

„Ponechání celoročně standardního času zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ shrnula vědkyně Fyziologického ústavu Akademie věd ČR Alena Sumová.

4. Debatují politici o zrušení letního času?
Debata je pravidelná a živá na celoevropské úrovni. V roce 2019 měla změna času v EU skončit, nakonec k tomu ale nedošlo. Rozhodnuto je, že se změny času nebudou rušit minimálně až do roku 2026. „Letní čas končí v roce 2024 dne 27. října, v roce 2025 dne 26. října, v roce 2026 dne 25. října,“ ustanovilo nařízení vlády ze dne 13. září 2021, které zapracovalo celoevropskou směrnici.

5. Jaký je názor v ostatních státech?
EU před svým rozhodováním provedla šetření v členských zemích. Většina respondentů si přála, aby změna času skončila. „Zrušení střídání času si přeje 84 procent všech respondentů. Mezi členskými státy však existují rozdíly, přičemž malá většina respondentů z Řecka a Kypru upřednostňuje současné uspořádání, zatímco respondenti z Finska, Polska, Španělska a Litvy jsou téměř jednomyslně, ve více než 90 procentech pro zrušení střídání hodin,“ uvedla EU.

Výhody a nevýhody přechodu na zimní čas:

+ více ranního světla
+ jde o původní, přirozený čas
+ podle odborníků pomáhá standardní čas k lepšímu spánku 
+ zlepšuje ekonomické a obchodní vztahy, na standardním času zůstává po celý rok přes 70 procent zemí světa

- podle některých zahraničních průzkumů po přechodu na zimní čas stoupá počet loupeží a dalších trestných činů
- větší spotřeba energie na svícení pro aktivity během dne kvůli kratší době přirozeného světla
- studie prokazují, že při letním čase se snižují počty dopravních nehod, během zimního času je riziko havárií vyšší
- méně světla pro večerní aktivity