Domov zde našli i cizinci z různých zemí. Rozhodně ne všechny charakterizují lámané české věty slýchávané v obchodech s asijským zbožím.Své jazykové dovednosti dokonce stvrzují zkouškou na svitavské jazykové škole při gymnáziu.
Ve čtvrtek základní jazykovou zkoušku z češtiny na úrovni A1 složilo dvanáct zájemců. Tentokrát se jednalo o Ukrajince, jako ve většině případů. Doplnila je jedna žena z Mongolska. Všechny zkontrolovala dokonce cizinecká policie. Ta provedla kontroly v celé republice, jestli za sebe cizinci neposílají někoho jiného.
„Složením zkoušky získávají tito lidé jakousi „vstupenku“ pro trvalý pobyt v České republice,“ vysvětlil ředitel gymnázia Milan Báča. Díky trvalému pobytu v naší republice se tak cizinci stávají „plnohodnotnými“ občany země a k tomu se váže i možnost čerpání různých dávek.
Písemná část zkoušky trvá sedmdesát minut. Obsahuje čtení s porozuměním, psaní a poslech s porozuměním. Mluvený projev prověřuje čtveřice učitelů při desetiminutové ústní části. Obvykle uchazeči uspějí, jelikož zde žijí dlouho a česky vlastně umí. Před zkušební komisi na svitavské jazykové škole od září 2008 předstoupili lidé třeba z Ukrajiny, Běloruska, Mongolska nebo Vietnamci. Do Čech přišli za lepšími životními podmínkami. Jejich příběhy mají často složitou zápletku. „Zkoušku z češtiny na naší jazykové škole skládala třeba ukrajinská učitelka hudby s vystudovanou konzervatoří. Ta ovšem již deset let pracuje jako dělnice v lanškrounském podniku. Výjimkou nejsou ani inženýři, kteří zde pracují jako pomocní dělníci ve stavebnictví. Také přišla třeba ekonomka, která ošetřuje dojnice v kravíně,“ přiblížil Milan Báča.
Nejčastěji skládají zkoušky právě Ukrajinci. Na Litomyšlsku totiž žije komunita, jejíž členové pochází z okolí Koločavy, známé díky příběhu Nikoly Šuhaje loupežníka.
S cizinci se setkávají také zdravotníci. Ne vždy se ale dokáží jejich pacienti česky domluvit. Třeba v porodnicích mají zkušenosti i s rodičkami původem jak z Vietnamu, Mongolska, tak ze západní Evropy. „Máme v nemocnici telefonní čísla na tlumočníky. Rodičky si ale s sebou většinou vodí někoho, kdo dokáže překládat. Často to bývají partneři nebo přítelkyně,“ shodně potvrdily sestry novorozeneckého oddělení Svitavské nemocnice. Zdravotníci jsou připravení poskytnout základní tištěné informace týkající se péče o miminko i v dalších jazycích.
Jazykové bariéry
„V současné době připravujeme i překlady informovaných souhlasů, které jsou důležité třeba při ambulantních výkonech, do vietnamštiny a mongolštiny. Práva pacientů jdou k dispozici také v angličtině a němčině,“ sdělila Markéta Nemšovská ze Svitavské nemocnice.
K trvalému pobytu se ve městech svitavského okresu hlásí necelé čtyři stovky cizinců. Jen ve Svitavách žilo na začátku roku z celkového počtu 17230 obyvatel 158 cizích státních příslušníků. Litomyšl evidovala v polovině února 10378 obyvatel. Z toho bylo 107 cizinců s trvalým pobytem a 360 ostatních cizinců. V informačním systému moravskotřebovské radnice bylo koncem ledna přihlášeno k trvalému pobytu celkem 10803 občanů České republiky a 71 cizinců s povolením k trvalému pobytu. Polička vstoupila do roku 2010 s 9464 obyvateli a 43 cizinci převážně z Ukrajiny.
