Za sedm let by mohla v Česku podle energetiků nastat krize, kdy by bylo nutné dovážet elektrickou energii z Německa nebo Francie. Společnost ČEZ se tomu chce vyhnout a hledá alternativy. Jednou z nich jsou větrné elektrárny. V Pardubickém kraji společnost ČEZ Obnovitelné zdroje pro ně vytipovala lokalitu poblíž Svitav, která se dotýká katastrů několika obcí.
Výstavba větrných elektráren se má dotknout kromě samotných Svitav i dalších několika vesnic. Jedná se o pás ve směru od Anenské Studánky, přes Dětřichov, Koclířov, Kamennou Horku, Sklené, Pohledy a dále pak Opatov, Opatovec a Hradec nad Svitavou.
„Město se s podobnou záležitostí setkalo už v roce 2008, kdy se řešily stavby větrných parků u Ostrého Kamene, ale i v lokalitách na Hřebečském hřbetu. Tehdy byla ve Svitavách obrovská nevole, dokonce i elektrárny, které jsou u Ostrého Kamene mají kvůli tomu jinou výšku, než byly původně plánované. Jsou o polovinu nižší,“ sdělil svitavský starosta David Šimek.
Uběhlo patnáct let a vrtule jsou na Svitavsku opět žhavým tématem. Energetici nyní vybrali větrný pás nad průmyslovou zónou, směrem ke Sklenému.
Psali jsme už před lety:
„Když nás ČEZ oslovil, tak jsme se dohodli, že uplynul čas, doba se změnila. Pokud by tady něco mělo vzniknout, tak je dobře, aby to bylo nejdříve podrobeno odborné diskuzi, která by měla rozhodnout, jakým směrem se vydáme. Momentálně nezaujímáme žádný z postojů, čekáme na vývoj celé situace,“ dodal Šimek.
V Koclířově hlasovali o větrných elektrárnách už před 15 lety - podívejte se ve videu
Výstavba větrných elektráren se má na Svitavsku dotknout kromě města i dalších několika vesnic. Jedná se o pás ve směru od Anenské Studánky, přes Dětřichov, Koclířov, Kamennou Horku, Sklené, Pohledy a dále pak Opatov, Opatovec a Hradec nad Svitavou.
„Bylo by nejlepší, aby se obce nehádaly, tak je jediné východisko - buď všichni, nebo nikdo.“
„To jsou obce, kde bychom uvažovali o stavbě větrných elektráren a zpracování detailní analýzy. Na Svitavsku by se daly umístit i dvě řady větrných elektráren vedle sebe, což v České republice bývá možné jenom zřídka. Je to oblast východně od Svitav směrem ke Koclířovu, Kamenné Horce, Dětřichovu,“ vysvětlil David Petrák ze společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. Mělo by jít o větrný pás zhruba deseti vrtulí.
Podle Petráka by jich tady mohlo stát maximálně dvacet na devíti katastrech, ale přesný počet by ukázala až detailní analýza, kterou společnost zatím nemá zpracovanou.
Vrtule vysoké zhruba 200 metrů by mohly změnit i pohled do krajiny v okolí Hradce nad Svitavou.
Proces povolování větrné elektrárny v čase:
Biomonitoring, měření větrnosti - 12 měsíců
Změna územního plánu, SEA - 12 až 18 měsíců
EIA velká - 24 měsíců
Územní a stavební řízení - 12 měsíců
Zkušební provoz a kolaudace - 6 měsíců
„Větrné elektrárny by měly být směrem na Sklené, tedy od křižovatky u Zavadilky údolím směrem na Svitavy. Mluvili o sedmi až jedenácti vrtulích. Z vesnice budou hodně vidět,“ řekl starosta Hradce nad Svitavou Kamil Pavliš.
Jestli na nabídku ČEZu kývnou, či nikoliv, není vůbec rozhodnutý. „Bylo by dobré, aby se obce dohodly, co dál. Aby to mezi námi opravdu neudělalo rozbroje, že jedna obec to odmítne, druhá to vezme a stejně se na to budeme dívat všichni ale bez odměny,“ podotkl Pavliš.
Do rozhodování hodlá zapojit mladé lidi z vesnice. Vyřízení výstavby větrné elektrárny trvá zhruba šest až osm let, vrtule by pak měla stát 25 až 30 let. „Je potřeba do toho zapojit o generaci mladší lidi, ti se na to budou dívat. Za 25 let je to pro nás asi 150 až 180 milionů korun. Není to zanedbatelná částka, aby nám pak lidi neřekli, že jsme odmítli skoro 200 milionů korun, za které se dalo udělat hodně věcí. A naopak, když stavbu schválíme, aby zas někdo nepřišel, že jsme to rozhodli a teď to hyzdí obec. Nechceme, aby se lidé stěhovali pryč,“ uvedl Pavliš.
Zvažuje místní referendum nebo anketu mezi obyvateli. Má však obavy z toho, že se vesnice mezi sebou rozhádají. „Bylo by nejlepší, aby se obce nehádaly, tak je jediné východisko - buď všichni, nebo nikdo,“ uzavřel starosta Hradce nad Svitavou. Starostové obcí ze Svitavska se potkají 22. června na jednání mikroregionu, kde budou mluvit dalším postupu.
Celý proces od souhlasu obce k samotné stavbě trvá podle energetiků šest až osm let. „Od okamžiku, kdy si řekneme, že do toho jdeme a zahájíme proces, tak do výstavby uplyne minimálně šest let. Jsou i projekty, které běží deset let a stále nejsou ve fázi realizace. Bavíme se o další generaci větrných elektráren, kdy má stožár až 140 metrů a rotor 150 metrů. Celková výška je okolo 200 metrů. Moderní větrná elektrárna dokáže za rok vyrobit až deset tisíc megawatthodin,“ vysvětlil projektový manažer ČEZu Pavel Prchal.
Plány ČEZu na větrné elektrárny na Svitavsku - ze semináře ve Svitavách:
Ve smlouvě bude i termín likvidace stavby, která je podle energetiků dočasná. Zpravidla jde o stavbu na 25 až 30 let. Kromě stavebního řízení společnost ČEZ počítá také s biomonitoringem, zjišťovacím řízením EIA, změnou územního plánu či zkušebním provozem.
Obce, které kývnou na stavbu vrtulí na svém katastru, budou podle vedení energetické společnosti ze stavby profitovat. ČEZ totiž nabízí obcím možnost společného podniku, ve kterém získají pětiprocentní podíl.
„Obec si zvolí jednatele, který uvidí do projektu. Jde nám o transparentnost. Nejzajímavější část je podíl ze zisku, který se váže na výkon, jak bude elektrárna fungovat, jak bude foukat, jak se prodává se elektřina,“ popsal energetik Petr Elfmark. Obec má ale také možnost během deseti let z projektu vystoupit a odprodat svůj oddíl ČEZu.
Jste pro výstavbu větrnách elektráren na Svitavsku? Hlasujte v anketě na konci článku
Zatímco obce váhají a mají před sebou sérii vyjednávání, ochránci přírody mají jasno. „Vidím dva zásadní problémy, a to krajinný ráz a tah netopýrů, pro které jsou větrné elektrárny problematické. Je to problém i pro místní dravce, budeme-li stavět ve východní části území Svitavska, kde je hodně zemědělských ploch. Elektrárny budou vysoké, aby zapadly do krajiny, to bude obtížné,“ zmínil obavy biolog Jakub Vrána.
Výstavbu větrných elektráren vnímá jako drastický zásah do přírody i ornitolog a ochránce přírody Jiří Mach, který zná okolí Svitav velmi dobře.
Větrná elektrárna a její stavba, ilustrační foto
„Biomonitoring jednoho roku nestačí. Nezjistí se, jestli se tady vyskytuje hnízdící orel mořský. Jeden rok rozhodně nepostihne negativní vlivy. Ze zákona jde o chráněné druhy, ale dnes víme, že tady je taky vliv na běžné druhy a ty jsou důležité,“ dodal Mach.
Podle něho právě přes Svitavsko prochází koridor teplomilné fauny, a to mezi jižní Moravou a Polabím. „Můžeme to dokázat letitým pozorováním. Nejde jenom o dravce nebo husy. Máme tady hnízdící jeřáby, orla mořského,“ vypočítal ornitolog. Sám Mach komunitní energetice podle svých slov fandí, ale větrným elektrárnám nikoliv.
Nedávno sešlo z větrných elektráren v Jarošově na západním okraji Svitavska:
„Do budoucna to bude odpis téhle oblasti, co se týká krajinného rázu, pohody obyvatel a turismu. Potřebujeme, aby se sem lidé stěhovali a ne odcházeli. Kdyby se realizovala výstavba vrtulí v roce 2007, byl jsem rozhodnutý se odstěhovat. Pokud se něco z tohoto zrealizuje, budu o tom uvažovat znovu. A minimálně rozvážu spolupráci s institucemi a obcemi, se kterými jsem spolupracoval,“ uzavřel Mach.
Stavba větrných elektráren už před lety rozdělila obyvatele Koclířova u Svitav. O vrtulích hlasovali lidé dvakrát v místním referendu. Naposledy v říjnu roku 2008, bylo proti 206 osob a pro větrníky se vyslovilo 172 osob.
V současné době ČEZ provozuje větrné elektrárny v Pardubickém kraji u Janova mezi Svitavami a Litomyšlí. Společnost má v plánu postavit 6 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030. Většinu pokryjí fotovoltaické elektrárny.
7
16
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
