U oltáře stál košík brambor, vedle ležel bochník chleba a obilné klasy. Vikář František Beneš požehnal zemědělcům, aby se jim vydařil rovněž příští rok.

Svatý Martin

Tradici bohoslužeb udržují zemědělci už sedm let. „Družstevní dožínky, kdy obcí projede největší zemědělská technika, to jsme už trochu dál. Připojili jsme se ke svatomartinské pouti v Dolním Újezdu. To je pro nás poděkování za úrodu a stala se z toho pěkná tradice,“ uvedl soukromý zemědělec František Jílek z Kornic u Litomyšle.

Hospodáři se navíc sešli s celými rodinami a po mši u pečené husy zhodnotili uplynulý rok a úrodu. Ta sice byla tentokrát nižší, ale tak tragické to podle zemědělců není. „Rok byl v kontextu desetiletí normální. Asi jsme si zvykli, že jsme poslední roky měli pěknou úrodu a ta letošní byla o něco nižší. Musíme vzít ale také v úvahu, že bylo špatné jaro a léto mělo z našeho pohledu zvláštní průběh. Úrodu hodnotím jako průměrnou a taky se dá říci, že jsme už na ledaco zvyklí,“ dodal František Jílek. Pěstuje obilí a má menší chov prasat. To Miloš Macek ze Sedliště má prasat o něco více. Ani on ale nevidí rok tak špatně, jak zemědělci v České republice naříkají. „Je to o přírodě, někdy to vyjde, někdy zase ne. V chovu prasat se potýkám s nízkými výkupními cenami, ale to je dlouhodobý stav. Osobně si myslím, že zemědělci si budou stěžovat pořád. Buď to dělat chtějí, nebo ne. Každý se musí zařídit podle sebe,“ řekl Miloš Macek.

Hospodaří už asi od roku 1993. Když se ohlédne zpátky, jak před sedmnácti lety začínal, vidí to rozporuplně. „Teď je to asi horší než na začátku. Když jsme nebyli v Evropské unii, prasata se prodávala až za čtyřicet osm korun za kilo. A dneska je to nějakých dvacet šest korun a obilí stojí zhruba čtyři sta korun. Je lepší prodat obilí a prasata nedělat. Ale třeba to bude za rok lepší,“ dodal Miloš Macek. Hospodářství se zatím věnuje sám. Jeho děti jsou ještě malé a manželka pracuje ve školství. Největší problém vidí v úředničině, která vše komplikuje a protahuje.

Nevinní rukojmí

Situace v zemědělství není růžová a někteří farmáři se účastní také demonstrací. Některé se konaly také ve svitavském okrese. Františka Jílka nebo Miloše Macka na nich ale určitě nepotkáte. „Na protesty nejezdím. Stejně to nemá cenu, jedná se o nás v Bruselu,“ tvrdí Macek. František Jílek s ním souhlasí. Raději dávají přednost vyjednávání než pokřikování někde na ulici. „K protestům dochází až ve chvíli, kdy je vše hotové. Je potřeba vyjednávat mnohem dříve. Stát na náměstí v Praze a vyřvávat nemá smysl. A protest na silnici, když hájím své zájmy? Nesmíme okopávat nevinné lidi, kteří chtěli jet domů k rodinám,“ uzavřel Jílek.

Oba zemědělci se shodují, že sice agrární komora avizuje, že kvůli nízkým cenám soukromníci krachují, ale to prý není pravda. „Zatím krachla jen družstva,“ tvrdí členové Asociace soukromého zemědělství.