Dobré výsledky jsou ale 
v ohrožení. Můžou za ně tropická vedra, přívalové deště 
i drobní škůdci. Na některých místech okresu zemědělci již teď hlásí nižší čísla. Ztráty by mohly jít do milionů korun.

„Na Svitavsku je letos ke sklizni zhruba 30 000 hektarů obilovin a 9 000 hektarů řepky. V současné době máme sklizený ječmen zhruba ze 70 % 
a chystáme se na sklizeň dalších plodin," vysvětlil Josef Gracias, ředitel Agrární komory Svitavy.

S ohledem na počasí v těchto dnech předpokládá, že koncem tohoto týdne a začátkem příštího začnou zemědělci na polích sklízet 
i ostatní obiloviny. „Někteří zemědělci nám už teď hlásí, že vedra ničí úrodu a místo dozrávání tropické teploty způsobují schnutí," dodal Josef Gracias.

Mají obavy

K výsledkům zemědělci vzhlíží s obavami, protože podle prvních údajů ze sklizně ječmene již evidují oproti loňsku nižší výnos. Vrásky na čele zemědělcům ale nedělají pouze vysoké teploty, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu sklizeného zrna, například jeho velikost.

Problematické jsou i deště. Ty jsou velice intenzivní a paradoxně zemědělcům nepomáhají, ale škodí. V minulých týdnech se totiž přes Moravskotřebovsko, Svitavsko a Litomyšlsko přehnaly silné bouřky.

Ty ostatně neškodily pouze zemědělcům. „Bouřka z úterý na středu 8. července způsobila nemalé škody a hasiči její následky odstraňovali v celém kraji ještě v pátek 10. července. Na Svitavsku jsme evidovali čtrnáct událostí. Nejhorší situace byla v okrese Ústí nad Orlicí, kde hasiči vyjížděli k 70 událostem," uvedla Vendula Horáková, mluvčí HZS Pardubického kraje.

Zima nepomohla

K velkým výnosům moc nepřispel ani konec roku. „Zima byla relativně mírná. Na jednu stranu nám to pomohlo, protože nic nevymrzlo. Ale negativem je, že není taková zásoba podzemní vody a různí škůdci, ať hmyz či drobní savci, zimu přečkali bez úhony. Měli klid na přezimování a množení. Na jaře jsme se potýkali například s hraboši. Rostliny jsou kvůli počasí zesláblé, nemají dostatek vody, takže jsou náchylnější k chorobám a podobně. Je to vidět i na lesích. Musely se tedy dělat i speciální postřiky, což je další výdaj," upozornil Josef Gracias.

V některých částech Svitavska již zemědělci začali sklízet. „Okres je specifický v tom, že zasahuje od Malé Hané až po Českomoravskou vrchovinu, jsou tady pro zemědělce různé podmínky, podle kterých se musí řídit. V níže položených oblastech, například na Jevíčsku a Litomyšlsku, začínají zemědělci sklízet řepku a poté se věnují obilovinám. Ve výše položených oblastech žně začínají zpravidla o několik dnů později. Letošek je ale velice zajímavý. Kvůli vedrům plodiny dozrávají i v těchto různých oblastech zhruba stejně," řekl Gracias.

Buďte trpěliví

Ten také vyjádřil prosbu k řidičům, kteří budou projíždět po okresních silnicích. „Chtěl bych požádat řidiče o trpělivost. Na silnici se totiž teď objeví větší množství sklízecích vozů a další zemědělské techniky. Ta jezdí pomalu a kvůli svým rozměrům může způsobovat zdržení, ale jinak se úroda z pole nedostane," dodal.

Vysoké teploty ale místním zemědělcům přinesly i výhody. Kvůli teplu dozrávají plodiny relativně stejně rychle a letos se dá očekávat, že při jejich sklízení nebudou velké prodlevy. Alespoň nějaká pozitiva tedy letošní rekordně teplé počasí přineslo.