Hrob slavného hudebního skladatele je sice umístěný v bezprostřední blízkosti Slavína, společné hrobky velkých Čechů minulosti, paradoxně ale zůstává v jeho stínu a je tak snadno přehlédnutelný. Dílo významného architekta Josefa Fanty podléhalo zubu času a tak oprava, o jejíž financování se postaralo občanské sdružení Veřejnost vlasti, byla spojena s jeho rozšířením a dotvořením, aby náhrobek více zdůrazňoval význam Bedřicha Smetany.
Autor Petr Císařovský připojil dva nové postranní obelisky, mísy na květiny, na prostřední obelisk přibyl bronzový portrét skladatele. Změnilo se i označení hrobu, místo původního nápisu B. Smetana s pěticípou hvězdou je nyní známý autorův podpis, doplněný hudebním zápisem prvního taktu Vltavy, výčtem vět cyklu symfonických básní Má vlast a všech dokončených oper.
Do nitra náhrobku byla umístěna měděná schránka ve tvaru srdce se čtyřmi komorami. V nich je uložena prsť z míst, které byly pro Smetanu zásadní. Autoři této myšlenky místa dlouho vybírali a dokonce došlo i ke změnám původně zamýšlených. Nakonec je ve schránce zem z Litomyšle, z Obříství, Plzně a Jabkenic. Z úprav náhrobku i odběru prsti v jednotlivých místech byl natočen časosběrný dokument. Ten by měl být společně s novým filmem o životě Bedřicha Smetany režiséra Pavla Riese vbrzku uveden i v litomyšlském kině Sokol.
JAN PIKNA,
ředitel Smetanovy Litomyšle
