Idea beztřídní a sociálně glajchšaltované společnosti se zjevně nejen neujala, ale naopak přinesla řadě lidí příliš rovnostářské postoje, které ve společnosti přetrvávají. Nadstandardy ve zdravotnictví jsou pokusem legalizovat zcela běžné a ve společnosti léta zavedené soukromé platby lékařům a jejich „zviditelnění“ a kontrolovatelnost. Nemyslím, že by právě tyto skutečnosti měly zásadní vliv na pocity nad nebo podřazenosti lidí. Ty jsou společensky kódovány tak jako vzdělání, práce, výdělky, dovolené, soukromé statky. Navíc jsme si za předchozí léta zvykli s vlastním zdravím dost hazardovat proto, že to automaticky někdo zadarmo a z povinnosti spraví. Zdraví je vyčíslitelná hodnota, potud si myslím, že možnosti nadstandardů mohou někoho přimět k tomu, že si začne svého zdraví více vážit. Navíc vždycky si budeme závidět a ti méně zdatní a schopní budou ty úspěšnější podezírat a obviňovat z podvodů a nepravostí. Nemyslím, že by toto zavedení mělo dělit společnost. Setkal jsem se na vlastní kůži například ve Spojených státech nebo v Německu jako obyčejný pacient s velmi dobrou péčí lékařů a totéž si myslím o drtivé většině lékařů našich. Z mého pohledu je to jen zástupný problém.

JAN LAŠEK, docent psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové