Kamiony, stovky osobních aut. Obce na Moravskotřebovsku a Jevíčsku trpí pod náporem dopravy. Místní lidé už řadu let čekají, stejně jako lidé u Litomyšle, na stavbu dálnice. Silnice D43 má regionu výrazně ulevit.

„Trasa budoucí nové silnice I/43 je dána koridorem v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje, které byly projednány podle stavebního zákona jak s dotčenými orgány, tak s veřejností,“ uvedla Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic. V oblasti Moravskotřebovska povede dálnice v trase propojení D35 se stávající silnicí I/35. Se stavbou propojení se počítá v rámci stavby dálnice D35 Opatovec – Staré Město. V současné době úředníci pracují na aktualizacích technicko-ekonomické studie na novou trasu silnice I/43 s prověřením využití stávajících objektů tělesa takzvané Německé dálnice. „Na základě této dokumentace Centrální komise Ministerstva dopravy vybere budoucí kategorii silnice a následně přistoupí k přípravě stavby. S realizací počítáme v letech 2030 až 2034 s předpokládaným uvedením do provozu v roce 2035,“ dodala Ledvinová.

ZBYTKY PO NĚMCÍCH

Na Moravskotřebovsku a Jevíčsku se nachází několik staveb, které tu zůstaly po takzvané Německé nebo také Hitlerově dálnici. Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav je nedostavěná dálnice, která měla přes Moravu a východní Čechy spojovat Vídeň s Vratislaví. Podle projektu měla mít 320 kilometrů. Na území Česka bylo rozestavěno 83 kilometrů dálnice. „V současné době pracujeme na dokumentaci, která je mimo jiné zaměřena na posouzení využití stávajícího tělesa a objektů takzvané Hitlerovy dálnice v úseku Svitávka – Staré Město. Co se týká vlastního tělesa, to je z valné části znehodnoceno náletovou vegetací a také různými navážkami. Mnohde se objevily skládky odpadu,“ sdělila Kristýna Korenčiková z Ředitelství silnic a dálnic.

Odborníci už posoudili mostní konstrukce i propustě pro vodoteče. Jenže průzkum nepřinesl dobré zprávy. U většiny stávajících mostních konstrukcí není možné dodržet normový průjezdní profil bez omezení šířky komunikace. Jako problém vidí odborníci i umístění svodidel, chodníků nebo vybudování cyklostezky. „Stávající konstrukce na křižujících vodotečích už neodpovídají současným nárokům. Dalšími problémy jsou zejména životnost stávajících konstrukcí, závady a jejich neověřená zatížitelnost. S využitím konstrukcí z Hitlerovy dálnice pro novou trasu silnice I/43 se proto nepočítá,“ uzavřela Korenčiková.

Historické stavby tak zůstanou jen technickými památkami v krajině. Jednou z nich je třeba dálniční most na silnici u Jevíčka. Torza Hitlerovy dálnice jsou také u Kuřimi, Jevíčka, Městečka Trnávky nebo Velkých Opatovic.

HITLEROVA DÁLNICE

Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav také známá pod názvem Hitlerova dálnice, či zkratkou A88 je nedostavěná dálnice, která měla přes Moravu a východní Čechy spojovat Vídeň s Vratislaví. Vybudování dálnice si jako součást Mnichovské dohody vynutil tehdejší německý říšský kancléř Adolf Hitler. Prvním krokem k realizaci projektu této dálnice se stala cesta ministra veřejných prací Karla Husárka do Berlína na počátku prosince 1938. Při jeho návštěvě bylo dohodnuto, že dálnice bude mít exteritoriální povahu (po dokončení měla být celně oddělena od Česko-Slovenska) a že ji vybuduje společnost Reichsautobahn (RAB). Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, které mělo na všech nájezdech vybudovat celnice.

Profil dálnice byl stanoven na 28,5 metru, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu. Součástí dohody byl také příslib, že některé úseky dálnice vybudují československé firmy. Československá vláda zase měla Německu poskytnout zdarma všechny potřebné pozemky.

Po Hitlerově dálnici zbyly v krajině stavby, Němci silnici nikdy nedokončili.Zdroj: ArchivPřípravné práce začaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup byl ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé 3 měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 kilometrů a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.

Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce 2. světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především proto, že se s její výstavbou již nepočítalo.

Budování dálnice také provázela výstavba řady dělnických pracovních táborů. Některé z nich, například u Rozstání nebo u Vísky u Jevíčka, se z běžných dělnických ubytoven změnily na pracovní tábory pro německé Židy, kteří pracovali na stavbě dálnice. Po ukončení stavebních prací v roce 1942 do nich byli zavíráni zajatci z východní fronty. V táboře nedaleko Vísky u Jevíčka zemřelo v průběhu války 143 sovětských zajatců na tyfové infekce.