KAUZA: Zápach z farmy se změnil, ale stále je hrozný

„Zápach z vepřína se trochu zlepšil, ale pořád je to hrozné. O Vánocích to byla vážně síla,“ říká Václav Tměj, který už několik let s dalšími lidmi poukazuje na otřesný zápach z odchovny selat společnosti Drupork. Tmějovi bydlí hned vedle a mají vše z první ruky. Jejich děti trpí zdravotními problémy. Spolu s dalšími lidmi z Makova proto založili občanské sdružení a řešili problém s mnoha institucemi, dokonce i s policií. Zatím ale téměř bez úspěchu.

Do jednání se vložil vloni poslanec Václav Neubauer. Slíbil, že lidem v Makově pomůže. Již v červnu svolal schůzku všech dotčených stran. Společně hledají východisko z těžké situace. Tento týden se uskutečnilo další jednání. A posun v celé záležitosti? Je, i když jen nepatrný. Zápach už prý není tak hnilobný, přesto ale obtěžuje lidi ve vesnici.

Na červnovém jednání se zástupci sdružení, obce, společnosti Drupork, krajského úřadu a inspekce dohodli na několika postupech. Václav Tměj slíbil, že vysází větrolam. Navíc se domluvili na ověření možnosti technologického řešení. Vedení společnosti Drupork si také vyjednalo na Pardubickém kraji změnu v krmení. Prvního září přestali do krmiv přidávat umělé přípravky. „Je to změna k lepšímu, ale pořád je ten zápach horší než před rekonstrukcí farmy. Není to tak agresivní, čpavý zápach, ale je silný,“ zhodnotil změnu Pavel Polok z občanského sdružení. Jeho slova potvrzuje i Václav Tměj, který s rodinou bydlí vůbec nejblíže farmě. „Zápach je jiný. Dříve byl hnilobný, teď se ta hniloba odbourala. Je to zápach, jako byl před rekonstrukcí hal. Akorát jeho intenzita je mnohem více silnější. Přirovnal bych to k zápachu z klasického vepřína,“ popsal změny Václav Tměj. Dodává však, že farma není cítit každý den. Hodně záleží na počasí, směru větru nebo tlaku. „Mám vypozorované, že když fouká jižní vítr, tak jde zápach na vesnici. O Vánocích pořád vál jižní vítr a bylo to hrozné. Skoro slzely oči. Sleduji předpověď počasí a jak hlásí jižní vítr, tak už se bojíme, jak to bude zase smrdět,“ říká Tměj.
Mezi farmou a svým domem vysázeli Tmějovi větrolam. Sice moc nevěří, že jim pomůže, ale vyzkoušeli to. „Vybrali jsme japonský topol. Jde o rychle rostoucí dřevinu, za pět let by měly být stromy vysoké až třináct metrů. Vysázeli jsme jich tam zhruba tři stovky. Sadbu jsme si navíc sami vypěstovali doma,“ dodává Václav Tměj. Ředitel společnosti Drupork Petr Hájek vidí ve větrolamu jistou pomoc. Už v sedmdesátých letech přitom obec žádala, že Drupork musí u svých stájí udělat větrolam. Ale podnik tam žádný strom nevysázel. „Pás topolů máme na všech farmách kromě Makova. Vidím to jako řešení, se kterým bychom měli začít. Jsem pro to, abychom vyzkoušeli věci, které fungují na jiných farmách. Srovnatelně velkou farmu s Makovem máme v Korouhvi a za celé roky jsme tam neřešili ani jednu stížnost. Tam nám pomohl systém ozelenění,“ vysvětlil na minulém jednání Petr Hájek.

Novinka z Ostravy

Členové občanského sdružení však navrhují technologické řešení, které je však mnohem dražší než větrolam. Oslovili proto několik firem, které nabídly řešení složité situace. Posledního jednání v Makově se zúčastnili zástupci firmy z Ostravy, kteří přivezli unikátní řešení. „Pro redukci čpavku navrhujeme speciální koncentrát, který používají na čistírnách odpadních vod v Anglii. Roztok se ředí vodou, rozstřikuje se tryskami jako mlha a dochází tak k redukci pachových molekul. Jde o mlhu pod stropem haly. Na projektu jsme spolupracovali i se zemědělskou univerzitou v Brně. Jsme schopni zlepšit prostředí prasat i okolí. Vše je postaveno na zdravém dýchání,“ přiblížil novinku Aleš Chytil z ostravské firmy. Tvrdí, že mlha čistí v přírodě, takže ji lze využít i kdekoliv jinde. Návrh se však moc nelíbí řediteli Druporku. „Nemůžeme si dovolit cokoliv pouštět na selata. Ta musí být v přirozené teplotě a vlhkosti. Intenzivně totiž vnímají jakékoliv změny,“ sdělil Petr Hájek. Naopak zástupci občanského sdružení by chtěli přípravek alespoň otestovat v makovském provozu. „Je to něco nového. My se tomu nebráníme,“ řekl Pavel Polok.

Jenže zkoušce stojí v cestě ještě další okolnosti. Přípravek totiž není v České republice registrován pro veterinární použití. „Studii jsme nedokončili, protože v Čechách začal klesat chov vepřů a chyběla poptávka po tomto přípravku,“ vysvětlil Aleš Chytil. Pardubický kraj však požaduje, aby firma získala kladné stanovisko Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Jinak testování nepovolí.

O tom, zda společnost Drupork půjde do testování nového přípravku, se rozhodne 14. února na jednání v Makově. Kauzu dále sledujeme.