Šikovné prsty studentky během pár vteřin zaplétají vánočku ze šesti pramenů. Jednu za druhou sází na plech. „Myslela jsem si, že je pletení vánočky těžké, ale je to opravdu jednoduché. Složitě to jen vypadá,“ řekla Natálie Anna Kuricová ze Střední průmyslové školy potravinářství a služeb v Pardubicích.
Soutěžící studenti se v Litomyšli utkali v disciplínách přípravy jemného pečiva a koláčů, pečení běžného rohlíku a také pšenično-žitného konzumního chleba.
Už v úterý odpoledne upekla čtyři bochníky chleba. „Pekla jsem pšenično-žitný chleba ze svého kvásku, který jsem si sama zakládala. Jinak je to klasická Šumava. Doma peču většinou sladké a občas bulky s uzeninou,“ dodala Natálie. Na celostátní soutěž se připravovala poctivě ve škole při praxi, kde se studenti učí práci s různými druhy kynutého těsta.
„Na soutěže připravuji studenty, které tahle práce baví. Natálie se v tom vyžívá, připravila si sama kvásek a na jarní prázdniny si ho vzala domů a dokrmovala ho,“ uvedla učitelka odborného výcviku pardubické školy Hana Kučerová. Důležité je podle ní to, aby se děti naučily kombinovat práci s těstem, tedy které je nutné zpracovat dříve a které je možné nechat zrát na stole.
Soutěžící studenti se v Litomyšli utkali v disciplínách přípravy jemného pečiva a koláčů, pečení běžného rohlíku a také pšenično-žitného konzumního chleba. Odborná porota hodnotila dovednosti, manuální zručnost, nápaditost a originalitu zpracování soutěžních pekařských výrobků.
„Když mě chcete potrestat, pošlete mě koupit chleba do obchodu. V supermarketu si chleba koupím, ale je to těžký výběr. Na začátku mívám představu, že koupím v pekárně něco zajímavého a nakonec odcházím stejně s konzumním chlebem.“
„V úterý pekli studenti kváskový chléb, každý si zpracoval svoje suroviny podle svých receptur. Někteří použili sušené droždí, jiní měli čerstvý kvásek. Hodnotíme vzhled, jak chléb vypadá, jakou má kůrku, jak voní a chutná,“ vysvětlil člen poroty a chlebový sommelier Stanislav Janíček. Každý student připravil čtyři bochníky, které odborná porota nakrojila a ochutnala. Někde cítili porotci málo soli, jinde kyselost a u některých bochníků se jim nezdála popraskaná kůrka.
Při hodnocení chleba byl s kolegy poměrně přísný. „Když mě chcete potrestat, pošlete mě koupit chleba do obchodu. V supermarketu si chleba koupím, ale je to těžký výběr. Na začátku mívám představu, že koupím v pekárně něco zajímavého a nakonec odcházím stejně s konzumním chlebem,“ řekl porotce Radek Oršuliak.
Ve středu přišly na řadu vánočky a koláče. „Kynuté těsto není pro studenty úplně jednoduché. Je to živá hmota a z vlastní zkušenosti mohu říci, že stačí, aby se změnilo počasí, tlak a těsto nekyne,“ podotkl Janíček.
Zájem o pekařské řemeslo v České republice v posledních letech klesá. Důvodů je více.
„Cukrářů je dostatek, řekl bych až nadbytek, ale pekařů naopak málo. Zřejmě je to náročné povolání, v současné době také není ideálně platově ohodnocené. Jde o práci na směny, často s ranním vstáváním. Mladí lidé mají jinou představu o svém zaměstnání,“ vysvětlil Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR.
V učebním oboru pekař v současné době studuje okolo sedmi stovek žáků. „Každý rok odchází ze školy zhruba 150 studentů. Polovina z nich nastoupí do pekáren, ale ta druhá půlka bohužel skončí mimo obor,“ sdělil Hlavatý. Podle něho se však v posledních dvou letech ukazuje, že pekař je zajímavé a stabilní povolání. Může za to podle něho i covidová pandemie. „Chleba se bude péct vždycky. Situace s platy se v posledních dvou letech zlepšuje, nárůst mezd v oboru pekařství patří mezi největší v republice. Musí to ale v těch studentech být, musí to chtít dělat. Je to voňavé řemeslo a spousta studentů pochází z pekařských rodin,“ uzavřel Hlavatý.
Tři nejlepší juniorští pekaři pro rok 2024
1. Natálie Kerschaglová, SŠ obchodní České Budějovice
2. Tereza Kořenková, SŠ profesora Zdeňka Matějčka Ostrava Poruba
3. Kateřina Podolská, SŠ Brno Charbulova
