Lásku k zahrádkářství zdědil po tátovi, maminka mívala ve městě květinářství. Od patnácti ho baví, jak sám říká, rýpání v hlíně. Přitom ho původně zaujala péče o neplodící okrasné květiny. Teprve potom se pustil do pěstování bylinek a postupně si přibral i zeleninu.
„Baví mě hlavně to, že když už něco vyroste, tak to potom sklidím a sním sám. Takže letos už jsme s manželkou tímhle způsobem sklidili kila okurek. Nemám důvod je kupovat. Okurky se nám chytly. Je tu dobrá půda, takže je jen ve skleníku při každém dalším pěstování přesouváme na jinou stranu. Už je také rozdáváme v rodině. Za sezonu máme patnáct až dvacet kilo," míní Jiří Trávníček.
První pokusy
Nemá nijak velkou zahradu, ale prostor i půdu využil dokonale a působí mezi zahrádkáři jako samorost. Při své pracovní vytíženosti nedává zahradě maximum. Jen občas zajde zkontrolovat výsledek svého snažení, po měsících růstu pak sklízí plody práce. „Je fakt, že když si to sečtu, divím se, že na to všechno mám čas. Jenže právě proto se mi líbí permakulturní pěstování. Prostě jen zasadíte a čekáte, jestli to vyjde nebo ne. Svou filozofií mě to zaujalo," netají Jiří Trávníček.
Za skleníkem měl původně tři roky permakulturní záhony, kde pěstoval takzvaně pod slámou. „Nestaral jsem se o ně tolik, naházel jsem tam ředkvičky, které vyrazily jako první, mezi nimi jsme měli i kukuřici, po níž by se měly plazit fazole a pod tím vším ještě dýně i kvůli vlhkosti," líčí poličský zahrádkářský kutil. Jenže kukuřice mu nevyrostla tak, aby se po ní plazily fazole. „Skončilo to tím, že to dýně tak nějak všechno udusila," směje se Jiří Trávníček prvním nepodařeným pokusům. Žádný dobrý výsledek to nebyl. Proto zkusil zasadit ještě brambory. „Moc mě překvapilo, že z jedné sazenice jsme dostali tři čtvrtě kila brambor," pochvaluje si.
V posledních měsících zkouší malý experiment s dalšími plodinami. „Minulý rok jsem poprvé zkusil zasadit česnek, dnes ho máme pět kilo. A je naprosto výborný. Jen doufám, že se nám tu zase chytne. Mám tu i záhon s červenými a klasickými brambory. Napůl je zkouším pěstovat obvyklým způsobem, napůl permakulturně, takzvaně pod slámou. Ve skleníku jsme nasadili fazole. To je výborná záležitost ke steaku, když jsou pěkně čerstvé," vypráví.
Na malém pozemku pěstuje i bazalku, meduňku, dva druhy rozmarýnu. Jeden si dokonce přivezl z Chorvatska. „Na letošní
close
zoom_in
sezonu jsme testovali i špenát a mango. Když je obojí čerstvé, je to bomba. Těžko se to v téhle formě shání. A potom na zahradě zkouším to, co přijde momentálně pod ruku," dodává. Exotika ho láká čím dál víc. Proto si z Chorvatska kromě rozmarýnu přivezl i fíky. Zasadil je ve skleníku teprve nedávno a netrpělivě čeká, jak jeho dopadne jeho další pokus s plodinou vyžadující specifické podmínky.
Jen medvědí česnek se mu na zahradě ještě neuchytil a stále bádá na internetu i v knihách, jak si s tím poradí. „Vůbec nevím, proč to nejde a zkoušíme to už sedm let a na vícero místech. U mé sestry na zahradě to valí jako blázen a to bydlí pět set metrů vzdušnou čarou ode mě. Pod zahradou jim protékaly určité prameny, takže mám podezření, že půda na tento druh česneku vyžaduje nějaký stupeň vlhkosti," zamýšlí se Jiří Trávníček.
Pocit pěstitele
Proč to všechno dělá, když jeho volný čas na zahradu je dosti omezený? Potrpí si na dobré jídlo. A když už gurmánství, musí u toho být i čerstvá zelenina a bylinky. Prý mu nejde primárně o produkci vlastních biopotravin, které dnes v obchodech a řetězcích jinak stojí spoustu peněz. „Spíš jde o pocit, že jsem si všechno vypěstoval sám. Hledám různé tipy pro inspiraci i na internetu. Bydlíme v centru na stinném místě a není tu tolik možností cokoliv vypěstovat. Hodně vaříme, takže ne všechno nám tu vydrží. Udrží se hlavně bylinky, které tu můžete mít přes celou zimu," radí Jiří Trávníček.
Pro pěstitele jemu podobné ještě přidává poznatek, jak nakládat s bazalkou, která patří mezi jeho oblíbené bylinky. „Je dobré jí mít ve skleníku. Na konci léta z ní máte keř jako hrom. Stačí otrhat lístky a na zimu máte čerstvou bazalku. Jen doporučuji, aby ji lidé nemáchali ve vodě, jen jí opláchněte ještě na keříku. Necháte jí oschnout, posbíráte a dáte do mrazáku. Zachovají se její vlastnosti a zůstane čerstvá. Podobné osobní zkušenosti mám také se šalvěji a rozmarýnem," tvrdí muž.
Na zahradě už mu zbývá místo už jen pro nejrůznější šílené nápady. Co třeba chilli? „Tam jsem se ještě nedostal," uzavírá s úsměvem Jiří Trávníček.
