Celou akci k záchraně žab řídí a koordinuje Jakub Vrána student vysoké školy biologické.

Postavené improvizované zábrany, nad frekventovanou silnicí zajistí bezpečný přechod těchto obojživelníků při jejich migraci z přilehlého lesa do rozmnožovacího rybníku. Ty, které uvíznou v nádobách, se musejí ručně přenést přes silnici.

Pravidelně

Akce na záchranu žab probíhá již několik let a ochránci přírody zde zachrání ročně zejména stovky ropuch obecných. Za devět let tohoto projektu jsou to již tisíce zachráněných žab. V odchytu se vyskytují takřka všechny druhy žab žijících v České republice – rosničky, kuňky, skokani hnědí a zelení, čolci. Při jednom odchytu uvízla v nádobě dokonce i užovka obojková.

Než před lety začala tato akce, byla silnice před vjezdem do Hradce nad Svitavou poseta stovkami uhynulých žab.

V současnosti jsou to jen ojedinělé kusy, které překonají zábrany a nebo lezou opačným směrem z rybníka opět do lesa – zejména při ochlazení počasí. Svitavští ochránci přírody patří celostátně mezi nejaktivnější s největším množstvím odchytnutých a přenesených žab.

Chtělo by to stabilní kvalitní konstrukci zábran, případně přechody pod silnicí, posteskli si ochránci přírody při sčítání mrtvých žab na silnici.
Odchytu žab se tentokrát zúčastnili i žáci ZŠ Riegrova s panem učitelem Richtrem. Velký milovník a ochránce přírody učitel Jan Richtr využívá odchytu žab s dětmi k jejich výchově a lásce k přírodě.

Když jsme přijeli na místo odchytu, vysvětlil dětem, proč žáby putují před zimou do přilehlého lesa, kde se zahrabou do země a kde přezimují. A na jaře potom migrují zpět do rybníka, kde se rozmnožují.

Děti si po krátkém úvodu nedočkavě nasadily rukavice a s vědry začali prohlížet zábrany a nádoby. Huronský pokřik byl znamením toho, že našly první žáby. Nakonec jich posbírali asi za hodinu pobytu v přírodě necelých 20 – ropuch obecných většinou již spářených. Společně jsme je přenesli do rybníka a zamávali jim na cestu dalšího jejich života. Odměnou jim byl potom na ohništi opečený špekáček. Při opékání buřtů si děti všimli i káně lesní kroužící nad přilehlým lesem a loukou, poletující sýkorky, čmeláky a včelky na prvních květech podbělu.

V době, kdy děti nezajímá zpravidla nic jiného než monitor, klávesnice a myš je takováto akce v přírodě pro záchranu života na zemi velmi záslužná.

KAREL NETOLICKÝ