„Na mapě to vypadá docela snadno. Tady cesta, tady taky,“ říkají záchranáři nad mapou v Budislavi. Hned za první závorou na lesní cestě se ale pohled mění. Do lesa najíždí hasičské terénní auto a sanita. Posádku tvoří výjezdová jednotka hasičů obce Budislav a záchranáři ze stanic v Litomyšli a ve Skutči. Trénink na reálné zásahy před blížící se turistickou sezonou začíná. Mezi skalami a po lesních cestách stráví záchranáři více než tři hodiny a i tak se shodují, že by bylo dobré si to projít ještě pěšky.

SPRÁVNÁ CESTA

Nedávný pád malé dívky ze skály v Toulovcových maštalích ukázal, že výjezdy do skal nejsou tak snadné, jak se na dispečinku nad obrazovkou s mapou zdá. Někde je cesta široká jen tak tak pro auto, jinde jsou stromy hodně nízko, o kus dál je cesta plná kořenů a balvanů. Pokud sanita nebo hasiči na jedné cestě špatně odbočí, vzdálí se od skály, kde může ležet zraněný turista a než se obrátí a najdou správnou cestu, může to trvat klidně i dvacet minut. „To může být každá minuta sakra dlouhá. Odemknout závoru, spadnou vám klíče, stres, nedá se tu letět,“ komentuje cestu záchranář. Díky hasičům z Budislavi si může terén obšlápnout v klidu, udělat si poznámky do mapy a seznámit se se záludnými místy. Někde jsou nově pokácené stromy, jinde se sanita ani nevejde na úzkou lesní cestu a pak musí k pacientovi, který třeba spadne ze skály, jít záchranář s vybavením kus terénem.

Blíží se hlavní turistická sezona a už nyní, když je pěkný víkend, se ve skalách pohybují denně stovky lidí.

Někteří záchranáři ve skalách nikdy nezasahovali a neskrývají obavy, že to není zrovna snadný terén. „Tohle musí člověk zažít a prošlápnout,“ říkají. Kromě cest zkoumají i dostupnost mobilního signálu v různých místech mezi skalami. Někde je hodně slabý, jinde dokonce žádný. „Zasahoval jsem tady se sanitou několikrát. Dojeli jsme na poprvé, ale byly i výjezdy, kdy jsme trochu bloudili. Je to případ od případu, když to není daleko od cesty, není to složité. Byl jsem tady v noci, to je těžší. Sanita taky všude neprojede, není stavěna do takového terénu,“ tvrdí záchranář, který jezdí se sanitou už roky. Jeho mladší kolega byl v terénu skal poprvé. „Sloužím v Litomyšli. Terén je složitý, takže každé takové cvičení je pro nás přínosné. Už se budu moct chytit nějaké cesty nebo místa. Nejtěžší je tady správně trefit cestu, včas najít pacienta a transportovat bezpečně pacienta i posádku. Je hezké někam dojet, ale musíme se taky vrátit,“ míní řidič sanity.

Vyrazili proto do Toulovcových maštalí s hasiči. Trojice budislavských hasičů terén skal, kudy vede zhruba deset kilometrů turistických tras, dobře zná. Na zásahy jsou připraveni, ale i oni se všude nedostanou. „Máme terénní auto, které nám hodně pomáhá. S tím se dostaneme relativně daleko do lesa, a to i v zimě. Pořízení terénního auta byl boj, protože není u dobrovolných hasičů běžné. Většinou se pořizují dodávky. U nás bychom s takovým autem do maštalí nedojeli,“ uvedl velitel budislavské jednotky Marek Bulva.

ČTYŘKOLKA?

Chybí jim dopravní prostředek, se kterým by se dostali až k pacientovi a byli ho schopni transportovat k sanitě nebo vrtulníku. „Klasickým autem se nedostaneme úplně všude a zraněné musíme i na delší vzdálenosti transportovat ručně na nosítkách. Hodila by se nám čtyřkolka s transportním vlekem,“ dodal hasič Martin Heger.

Pardubický kraj sice nakoupil obcím dopravní vozidla, ale ta se do terénu nehodí. Kdyby při posledním zásahu měli hasiči z Budislavi čtyřkolku, osmiletou dívku, která spadla z osmimetrové skály, by transportovali na silnici k sanitě nebo vrtulníku a nemuseli by ve skalním městě čekat půl hodiny, než se tam dostane záchranná služba. Malé dívce mohlo jít o život. Přesto se kraj i obec staví k nákupu čtyřkolky odmítavě. „Čtyřkolky, to je specifická technika. Chápu, že v oblasti Toulovcových maštalí může být problém s dopravou případných zraněných. Čtyřkolky jsme v minulosti pořizovali jen horské službě na Dolní Moravě a v Čenkovicích. Pokud bychom koupili jednu hasičům, žádostí by se objevilo velmi mnoho. Není to základní technika hasičů. Oni by ji pak chtěli v Železných horách, Dolní Moravě, Červené Vodě a jinde v horských a podhorských oblastech. A nevěřím, že by na ní hasiči nejezdili po lese i mimo zásahy,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

RADĚJI CHODNÍKY

Nicméně nevylučuje možnost dotace v příštím roce, ovšem hovoří o částce do 100 tisíc korun. Zbytek by musela doplatit obec. A vedení Budislavi není takové investici nakloněné. „Výjezdová jednotka by měla sloužit obci Budislav. Jsme předurčení k výjezdům na dopravní nehody, to je ale bonus navíc a to by podle mě měl řešit už integrovaný záchranný systém. Pokud je tady čtyřkolka důležitá, ať nám ji dají, ale ať to zaplatí kraj. Z obecního rozpočtu bychom na to přispívat neměli,“ řekl budislavský starosta Luboš Šplíchal. Práce místní jednotky si váží, vloni investovali do rekonstrukce zbrojnice, ale jedním dechem starosta dodává, že obec musí šetřit. „Raději dám 200 tisíc korun do chodníku než do čtyřkolky. Když to řeknu hloupě, nebude to zachraňovat naše obyvatele, měl by to platit kraj,“ dodal Šplíchal.