Úderem čtrnácté hodiny se v pátek otevřely volební místnosti ve městech a obcích svitavského okresu. Volíme do Zastupitelstva Pardubického kraje a také do Senátu České republiky.

Jen pár minut po čtrnácté hodině přišli do volební místnosti ve zdravotnické škole ve Svitavách první lidé s volebními lístky. Jako první vhodila do urny obálky Věra Korčáková ze Svitav. „Chodím volit pravidelně. Většinou ne tak brzy jako dnes, ale odjíždíme pryč. Je důležité,  aby lidé chodili k volbám," tvrdí Věra Korčáková.

Mrtvý čas…

Poté už se u komise střídali lidé jeden za druhým. „Nejméně lidí chodí volit tak od pěti do osmi večer. To je takový mrtvý čas. Pak později večer ale ještě přijdou, někdy i opilí," říká předsedkyně komise Dana Dudková. Ve volební komisi sedí letos už počtvrté, ale poprvé jako předsedkyně. „K práci v komisi jsem se dostala přes mamku, která v ní taky seděla," dodává mladá žena.

V Rozstání u Moravské Třebové přišlo během první hodiny k volbám asi šest lidí. Ve volební komisi na obecním úřadě bylo veselo a dokonce tady voněla domácí bábovka. „Je ze sedmi vajec, upekla ji moje maminka na mou objednávku. A myslím, že z toho uděláme příjemnou tradici," říká předseda komise Jaroslav Hank.    Na stolku trůnily ale hned dvě bábovky a ještě mísa s řezy a štrúdlem. „Zbytek napekla moje babička. Aby čas utíkal, bavíme se v komisi o různých věcech, ale o politice jen málokdy. Probereme jinak naprosto všechno," podotýká zapisovatelka Martina Smítalová.

Jaroslav Hank je v komisi  už počtvrté. „Myslím, že k volbám chodí čím dál méně lidí a spíše starší," dodává  předseda. V Rozstání mají na seznamu voličů dvě stě jedna jmen. 

V pátek odpoledne se začaly plnit urny volebními lístky také v Domě s pečovatelskou službou v Poličce. Je to místo největšího okrsku ve městě. „Chodím k volbám pravidelně. Někoho přece musíme zvolit, je to naše povinnost," říká Anastázie Hegrová z Poličky. Některá jména kandidátů seniorce ale nic neříkají.  „Volím ty, kteří jsou z Poličky, které aspoň trochu znám," míní důchodkyně. Vzpomíná si na všechny předchozí volby. Rozdíl mezi nimi nevidí. „Pokud nejsme politici, tak nám to přijde stejné. Mě baví jiné věci, třeba kultura. Ale někdo to dělat musí," dodává Anastázie  Hegrová.

Do volební místnosti, která vznikla z obecní knihovny, se  vydali také obyvatelé Březin, poslední vesnice svitavského okresu a vlastně i Pardubického kraje. V pátek ve čtyři hodiny odpoledne už měla volbu za sebou desetina ze sto dvaceti  tří voličů.

A co dělá volební komise v mezičase, než přijdou další? „Někdo si čte časopisy, luští křížovky nebo si povídáme o tom, co je ve vesnici nového, co se od minulých voleb změnilo,"  říká  Alena Pazderová, členka volební komise. Březiny mají totiž zhruba čtyři kilometry, a tak jsou volby i jednou z možností, kdy se setkají a dozvědí novinky z okrajových částí vesnice. Čas jim proto celkem rychle utíká. „Horší to bylo dříve, když i v sobotu jsme museli být ve volební místnosti do deseti do večera. To se docela táhlo," potvrzuje Milan  Lapáček.

Občas se stane, že lidé, kteří spěchají k volbám, zapomenou na doklad, kterým by prokázali svou totožnost. Bez něho je ale volební komise nenechá odvolit, i kdyby je znali jako vlastního bratra. Občas se setkají i s jinými zajímavostmi. „Jednou se nám stalo, že přišel volič a předložil nám občanský průkaz s ustřiženým rohem. Poslali jsme ho domů. Vrátil se s platným cestovním pasem. Teprve pak mohl volit," dodává předseda volební komise na svitavském gymnáziu Antonín Klohna.    

(ik, kk)