Odpadnou starosti s ranním vstáváním, psaním úkolů a kontrolou pomůcek. To však neznamená, že hodíme péči o potomky za hlavu. Naopak, je povinností rodičů připravit dětem pestrý a zajímavý program. Samozřejmě po dohodě s nimi.

Jestliže nechcete nebo nemůžete vyjet na delší dobu, naplánujte si na každý den nějakou akci. Aby byla přitažlivá, nesmí tam být moc práce (celodenním zavařováním meruněk děti nenadchnete). Přesto musí děti o prázdninách pracovat, denně přiložit ruku k dílu. Čím dřív bude práce hotová, tím dřív se budeme moci bavit. A nezapomeňte se s dětmi dohodnout na výši kapesného. Ať si nemusí říkat o každou zmrzlinu.

Prázdniny, to nemusí být mraky peněz a přepych. Kraťasy a triko úplně stačí. Hlavně to dětem nezkazte nervozitou, hádkou, napomínáním, poučováním. Děti jsou šťastné, když vidí šťastné rodiče. Máma s tátou se drží za ruce, hrají s nimi karty, vymýšlejí volovinky. Vůbec se mi zdá, že v rodinách chybí humor a smích. O dovolené hoďte starosti za hlavu, všichni si to zasloužíte. I malé děti, ještě školkové, si mají vychutnat letní měsíce, mají mít své prázdniny. Mohou být pár dní u babičky, s tetou na chatě. A samozřejmě dovolenou s rodiči. Jsem odpůrce tzv. manželských dovolených, abychom „si odpočinuli od dětí“. Týden na Mallorce a dítě strčit k babičce považuji za sobectví rodičů.

Problém dětských táborů. Je to určitě pro zaměstnané rodiče řešení. Jenže dítěti se třeba nechce, bojí se odloučení, neví, jestli obstojí, jestli se mu nebude stýskat. Nenuťte, nepřemlouvejte. A jestli je na vážkách, „trochu se mu chce, trochu ne“, povzbuďte ho a dejte slib „jestli se ti bude stýskat, určitě pro tebe přijedeme“. A tento slib dodržte. Tábor má být radostí a ne utrpením, strachem a slzičkami do polštáře.

Nechtějí s vámi vaše dospívající děti trávit dovolenou? Někde je chyba. Plánovali jste společně? Znáte názor dětí, co by chtěly prožít? Uvědomte si, že program může být pro dvě generace odlišný. Baví vás celý den ležet na pláži? Váš šestnáctiletý syn by se možná rád prošel po okolí nebo doprovodil sestru na čumendu po obchůdcích. Jste vy vášniví turisté? Nechte klidně vašeho puberťáka den prolenošit v posteli u knížky, s MP3 na uších. Čím starší potomek, tím víc mu uvolněte křídla. Pak pojede na dovolenou s vámi rád i ve dvaceti.

Učit se o prázdninách či ne? Klasické učení u stolu s doplňováním pravopisu či počítáním sloupců příkladů jednoznačně ne. Učení není jen dril u stolu. Zkuste to jinak. Napsat pohled babičce či dopis z tábora, vést rodinný deník z putování. Číst pohádky menším dětem, větším nabídnout alespoň encyklopedii či časopisy. Dítě vám může zkontrolovat účet z nákupu. Na Vyšehradě obejdeme hroby slavných, buď se trumfujeme, kdo z nás ví o nich více, nebo se necháme dětmi poučit, podíváme se, odkud skákal Šemík a proč. Hledáme hvězdy na obloze, pozorujeme západ slunce, kam se nám skutálelo? Zkuste si v restauraci vybrat jídlo podle anglické přílohy, to bude legrace. Je tohle učení nebo ne?

Bezpečností dětí. Za své děti jsme plně zodpovědní. S nebezpečím je musíme seznamovat a učit je ho zvládat. Přiměřeně věku. Malé děti nespustíme z očí u vody, i když umí plavat. Třináctiletého kluka už asi na koupaliště pustíme. Ale do lomu? To sotva. Plave sice spolehlivě, ale víte, že se nebude chtít předvést před kamarády a nebude skákat se skály?

Musíme dítě naučit opatrnosti a zodpovědnosti za své činy, neboť zdraví a životy našich dětí je to nejcennější, co máme. A tak nám všem, učitelům, rodičům i dětem, přeji krásné, zdravé a pohodové prázdniny.

Ladislava Lažová