Trasu v délce patnácti kilometrů pečlivě naplánoval a připravil Stanislav Janků. Během cesty vyprávěl mnohé zajímavosti z okolí, místní pověsti, ale i historická fakta. Sám se zajímá o regionální historii, dějiny obce Bohuňov a jejího okolí, a proto mohl všem zúčastněným podat zajímavé informace.

Na padesát turistů

Na návsi se sešlo bezmála padesát účastníků. Neodradil nás ani ranní déšť, a proto jsme se po půl desáté všichni sešli na startu, kde jsme si mohli zakoupit na památku placku s motivem společného výšlapu. Pak už jsme vyrazili směrem do lokality zvané Roudníky. Kousek za posledním domem ve vesnici, na potoce u lesní cesty, jsme si mohli prohlédnout dvoustupňový vodopád. Celková výška obou stupňů vodopádu je přibližně čtyři metry.

Odtud jsme po úzké cestě vystoupali ke Zkamenělé svatbě, ke kameni, k němuž se váže stará pověst o nešťastné lásce. Směrem na Veselku jsme pak pokračovali kolem křížku stojícího v místě, kde se sbíhají polní cesty a odkud je krásný pohled na kapličku v Jobově Lhotě.

Na Veselce u pomníčku jsme si vyslechli smutný příběh o místním rodákovi Václavu Tintěrovi, legionáři popraveném v Itálii během první světové války.

Zhruba v polovině cesty mezi Veselkou a Ústupem jsme navštívili rozhlednu na Zelenkově kopci. Tato dřevěná, přibližně sedm metrů vysoká rozhledna, byla vybudována teprve nedávno a je celoročně přístupná. Díky dobré viditelnosti jsme mohli pozorovat nejen nejbližší okolí, ale i vzdálené Jeseníky.

Krásný výhled

Od rozhledny jsme se po staré polní cestě přesunuli na nejvyšší kopec nad Jobovou Lhotou, kde se nám naskytl výhled na hrad Svojanov, poutní místo s kaplí sv. Máří Magdalény a na okolní vesničky, rozseté po kopcích. Zde jsme si uprostřed kvetoucích polí všichni mohli na chvíli odpočinout a náš pan hostinský se postaral o občerstvení. Společně jsme si opekli špekáčky a vydali se dál na cestu.

Poslední část putování vedla do Kněževsi, kde začíná přírodní rezervace Kavinský potok. Po zelené turistické značce jsme podél potoka sestoupili do Dolní Lhoty a po silnici se vrátili zpět do Bohuňova.

Další společný výšlap je naplánován na podzim a doufáme, že se opět sejdeme v hojném počtu.

ANDREA ŠTROFOVÁ,

ALŽBĚTA BOUCNÍKOVÁ