Většina z nich nabízí různé typy ubytování a všechny zajišťují celodenní stravování. Najít však volné místo není vůbec snadné, jelikož všechny jsou plně obsazeny. Nejkratší doba čekání je v nejmenším a nejmodernějším zařízením tohoto druhu, kterým je rodinný domov důchodců v Poličce. V individuálních případech se může žadatel stěhovat již za dva až tři, avšak někdo může čekat i rok.


V novém prostředí


Domov vznikl přestavbou budovy bývalého interního oddělení nemocnice v roce 2003 a nabízí pět desítek lůžek v jednolůžkových a dvoulůžkových garsoniérách s vlastním příslušenstvím, bezbariérovost je samozřejmostí.

Ovšem za komfort se musí platit. Z důchodu si musí každý obyvatel odložit minimálně 247 korun denně. „Patnáct procent z důchodu musí klientům vždy zbýt. Problém může nastat, pokud je jejich důchod příliš nízký. Zákon umožňuje oslovit příbuzné, zpravidla děti, s žádostí o doplatek do stanovené výše úhrady, což činíme. Záleží ale na nich,“ vysvětluje ředitel domova Vít Češka.

V poličském domově je většina klientů spokojená. Potvrzuje to i osmdesátiletá Milada Vrchňárová: „Než jsem se do domova přestěhovala, věděla jsem předem, co chci. Mít soukromí, veškerou péči a nezatěžovat rodinu. Dcera mé rozhodnutí dokonce obrečela.“ Obyvatelé si kromě standardního vybavení pokoje mohou nastěhovat svůj nábytek, a dovybavit si zařízení podle svých potřeb a vkusu.

Marie Holubová si podala žádost o umístění do domova ještě před jeho otevřením. Bývalá zdravotní sestra chtěla právě do poličského domova, protože v budově, kde bydlí nyní, pracovala, když zde bývala nemocnice. „A v protějším pavilonu jsem bydlela jako dvacetiletá na ubytovně,“ dodává.

Kromě aktivizačních činností jako je keramika, promítání filmů, přednášky či výuka práce s počítačem nabízí možnost nácviku samostatnosti pro ty, kterým se zhorší zdravotní stav a zůstanou odkázáni na vozík. V suterénu domova se nachází zácvikový byt, kde si handicapovaní vyzkouší a posléze zvládnout sebeobsluhu.


Pečovatelská služba


Možným řešením pro soběstačné seniory je bydlení v domě s pečovatelskou službou. Ty najdete ve svitavském okrese nejen ve městech, ale i i v mnoha menších obcích, ale bohužel jsou také plné. V bytech domů s pečovatelskou službou se platí nájemné většinou odvozené z podlahové plochy bytu. Stravování zajišťuje pečovatelská služba na základě objednávky případného zájemce.

Přemýšlí-li senior o takovémto bydlení a podá–li si příslušnou žádost právě teď, mohl by, když vše půjde hladce, počítat s přestěhováním v příštím roce. Pokud však není žadatel příliš náročný, může se stát, že přeskočí i několik čekatelů v pořadí. „Někdy se stává, že nabídnu uvolněný byt, ale potencionální budoucí obyvatel není spokojen a odmítne jej,“ potvrzuje Eva Huschková z Městského úřadu ve Svitavách.

Nejobtížněji se shání volná lůžka v domově se zvláštním režimem. Pro seniory s Alzheimerovou chorobou je v okrese dostupných devět lůžek v Litomyšli. „Žádosti přicházejí ze široka daleka, ale upřednostňujeme Litomyšlany a obyvatele spádových obcí,“ říká Žaneta Benešová.

Pracovníci vyřizující žádosti seniorů se shodují, že čekací doba je velmi individuální, jelikož se zohledňují všechny potřeby žadatele, záleží především na zdravotním stavu a sociálním zabezpečení. Potvrzují ale také, že některé z podaných žádostí jsou spíše výhledové.

SYLVA HORÁKOVÁ