Z různých historických pramenů, literatury a dostupných archivních dokumentů je zřejmé, že v našem regionu má textilní průmysl tradici dlouhou téměř šest století, a to už stojí za ohlédnutí se do minulosti.

Počátky vývoje textilní výroby na Svitavsku spadají již do 15. století. U samého zrodu prvotní textilní výroby bylo soukenictví a plátenictví. V 16. století se zde začali usazovat další tkalci a snovači. Zpočátku se jednalo o domácí výrobu, teprve později vznikaly velké „rukodílny“, tzv. manufaktury, které byly pro textilní výrobu typické (plátenictví, lnářství). Teprve v 19. století se manufaktury přeměnily v továrny a ruční práce byla postupně nahrazována strojovou. Textilní výroba se stala v našich zemích nejdůležitějším odvětvím průmyslové výroby vůbec.

Tradičně se pro textilní výrobu zpracovával len, odpradávna patřil ke klasice a typický byl zvláště pro naši oblast. Počátkem 19. století byl len nahrazován novou surovinou z dovozu a tou byla bavlna. Bavlněná osnova se poprvé dostala do Svitav v letech 1823 - 1824. V té době se začal do příze ke lnu přimíchávat i bavlněný odpad. Teprve po delší době začala bavlna tradiční len podstatněji vytlačovat. Vznikaly specializované závody na výrobu bavlněného zboží a také podniky na lněné zboží začaly zpracovávat z části bavlnu, používanou na útek. Ke spřádání bavlněné útkové příze bylo využíváno stále většího počtu podomácku pracujících přadláků.

Po roce 1830 pronikla však strojová výroba také do plátenictví a soukenictví. Ve Svitavách byla v roce 1834 založena první přádelna vlny a tím začal významný rozvoj textilního průmyslu na Svitavsku. První polovina 19. století je spojena také se zakládáním prvních podniků na později proslavený svitavský bavlněný barchet, užívaný především jako podšívkoviny. Vznikalo mnoho textilních podniků a již v 50. letech 19. století patřilo město k nejprůmyslovějším v tehdejší rakouské monarchii. Pro představu uveďme, že ve Svitavách se vyrobilo 15 000 kusů sukna v ceně 1 200 000 zlatých, což byla v tehdejší době astronomická suma peněz. Vlivem tohoto rozmachu se významně rozrůstal i počet továrních dělníků. Řemeslo bylo v té době zastoupeno 542 mistry, z toho 174 soukeníky a 205 tkalci. Počet obyvatel Svitav byl v roce 1846 necelé 4 000. Pro svitavské podnikatele pracovaly také stovky přadláků a tkalců z okolí, například z Opatova, Koclířova a dalších vesnic.

Revoluční rok 1848 se stal přelomovým také pro další rozvoj textilního průmyslu na Svitavsku. Přinesl lidu zrušení roboty a pro Svitavy byl zrušen feudální vztah k olomouckému arcibiskupství. V roce 1849 byl slavnostně zahájen provoz železnice spojující Svitavy s velkými městy, jako je Brno, Vídeň, Olomouc a Praha. Textilu se ve Svitavách dařilo, město se rozrůstalo a v roce 1850 mělo již 4 431 obyvatel.
Tento optimistický trend začátku 19. století byl ale bohužel přibrzděn. V letech 1871 - 1872 dosáhl rozvoj podnikavosti vrcholu v rámci celé monarchie. Další rok však následoval krach na vídeňské burze, který měl za následek hlubokou hospodářskou krizi. Ta vedla samozřejmě k úpadku a likvidaci mnoha podniků.

Miloš Pešek


Dalšímu vývoji textilního průmyslu v našem regionu se budeme věnovat příště a zaměříme se na významné osobnosti svitavského textilního průmyslu, které ovlivnily jeho vývoj.