Téměř po dobu 100 let (od poloviny 19. století do poloviny 20. století) se tato rodina podílela na tvorbě textilních dějin ve Svitavách.
Nejvýznamnější osobností tohoto rodu byl Johann Budig ml. (1832 – 1915), syn Johanna Budiga st., barvíře. Johann Budig ml. dokázal díky svému talentu a předvídavosti vždy správně vyhodnotit situaci a investoval ve správnou dobu a na správném místě. Tím dosáhl skutečně závratné kariéry, přesahující daleko náš region. K jeho závratnému úspěchu napomohla i skutečnost, že si v roce 1863 vzal dceru nejzámožnějšího moravskotřebovského obchodníka s plátnem Vincence Steinbrechera. Tento sňatek byl nepochybně jedním ze zdrojů kapitálové síly, umocněné neúnavnou podnikavostí. K obchodnímu podniku přibyla přádelna, tkalcovny a výroba konfekce. Jeho podnik patřil mezi zavedené a kapitálově silné podniky, a jako jeden z mála přežil i hospodářskou krizi v roce 1873.

close zoom_in Johann Budig se tak stal nejzámožnějším měšťanem, který od druhé poloviny 70. let významně zasáhl i do politického dění města Svitav. Byl třikrát zvolen starostou města. V letech 1876 – 1885 byl poslancem rakouského parlamentu. Z této doby je z jeho rozsáhlé podnikatelské činnosti důležitá například stavba elektrárny, kterou věnoval městu v roce 1911, anebo přestavba hostince na reprezentativní hotel, známý dnes pod názvem Městský dvůr. S přestavbou hotelu se započalo v roce 1896 a byla zde vybudována luxusní restaurace, hotelové pokoje a překrásný zrcadlový plesový sál, který se na dlouhou dobu stal kulturním centrem města. Roku 1902 byl Johann Budig jmenován čestným občanem Svitav.

Svou textilní továrnu měli Budigové v tehdejší Laušmanově ulici (dnes Dimitrovova). Tento objekt se stal později součástí komplexu národního podniku Vigona, který vznikl v roce 1949. Ale nepředbíhejme událostem. O podniku Vigona a jeho historii se podrobně zmíníme v dalším článku.

Obrovský rozmach textilní výroby nenastal ale jen díky rodině Budigů. Byly zde i další neméně významné rodiny podnikající v textilní výrobě. Za všechny jmenujme mechanickou tkalcovnu Julia Pirschla nebo rovněž mechanickou tkalcovnu Carla Regnera jr. Velmi známá byla také Ettlova tkalcovna juty spojená s výrobou jutových pytlů a slamníků, kterou v roce 1872 založili bratři Johann a Josef Ettlovi v tzv. ´Panském mlýně u potoka´. Za zmínku stojí i tkalcovna J. H. Bergmanna. Ten ji v roce 1842 založil za svým domem v Purkyňově ulici a později přikoupil ještě další pozemky pro rozšíření firmy. Významný byl v té době také podnik vídeňského obchodníka Heinricha Klingera (dnešní Svitap na ulici Kijevská), který zaměstnával stovky domácích tkalců na moravské i české straně zemské hranice v širokém okolí Svitav. S textilem je přímo spojena i budova dnešní Střední zdravotnické školy (Purkyňova 9), která byla postavena již v roce 1894, a to jako odborná tkalcovská škola.

close zoom_in Město se rychle rozrůstalo a s prudkým rozvojem textilního průmyslu bylo spojeno nejen mnoho nových továren, dílen a provozů. Továrníci byli většinou místní občané a tak investovali i do honosných vil, které dodnes tvoří a zásadně ovlivňují architekturu města.

Snímek zachycuje odbornou tkalcovskou školu ve Svitavách. Vyučování tady bylo zahájeno v roce 1894. Dnes v objektu sídlí střední zdravotnická škola.


Miloš Pešek