Album z roku 1994 jste pojmenovali výstižně – Unavení a zničení. Jak jste na tom dnes?
Čistý a spokojený. Byla to taková zvláštní a odvázaná doba. Všichni jsme brali tvrdé drogy, většina lidí z kapela z toho byla úplně hotová. Jsem rád, že jsme se z toho nakonec dostali a dneska jsme všichni fakt v pohodě.

Vy jste stál za znovuobnovením kapely. Jak bylo těžké lepit všechno zase dohromady?
Byl jsem jen prvkem, který ostatní donutil, abychom to zase postavili. Všichni jsme se z těch těžkých časů dostávali.

Pomohla vám zpátky na nohy i nová okysličující hudba?
Museli jsme se hlavně dát do pořádku potom, co jsme frčeli na drogách. Potom už to šlo. Ale vlastně jsme se nikdy nerozpadli, jen to bylo takové, že jsme nebyli vůbec schopní hrát a vystupovat.

A jak se s tím proměnila vaše hudba?
K lepšímu. (smích) Vlastně se pořád vyvíjíte. Nikdy jsme se ale nebavili o tom, že skladby by nutně museli být v nějakém stylu. Pořád jsme zachycovali dobu, v níž jsme žili.

Jak jste si užili Rockoupání?
Neuvěřitelný. Hlavně ten prostor. V tom se váže koupe?

Ano, začne koupací sezona.
Tak v něčem takovém jsme ještě nehráli.