A byla to historie neobyčejná, od samého počátku.

První skautský oddíl byl založen v lednu 1935 v českém menšinovém prostředí Státního vojenského reformního reálného gymnázia. Důvody byly nasnadě. Samotná Moravská Třebová byla až do poválečného odsunu většinově německým městem. Proto bylo zvoleno netradiční řešení, na němž spolupracovalo vedení Junáka s ministerstvem národní obrany. Výsledkem byl skautský oddíl, počtem členů spíše středisko, sestávající ze studentů gymnázia. Ve vedení oddílu stáli štábní kapitáni – vychovatelé, kteří v srpnu 1936 absolvovali skautskou lesní školu v Třebechovicích pod Orebem. Kromě velitele gymnázia plukovníka Novotného se jí zúčastnilo deset dalších důstojníků. Duší oddílu byl štábní kapitán Prášil, který spolu s manželkou zorganizoval i tři letní skautské tábory. V letech 1936 a 1938 u Velkých Karlovic v Beskydech a v roce 1937 spolu s jevíčskými skauty nedaleko Velkých Opatovic. Oddíl sdružoval zpočátku pětačtyřicet, později až sto chlapů, kteří byli rozděleni do čtyř družin Kamzíků, Lišek, Medvědů a Sov. V srpnu 1936 navštívil moravskotřebovské skauty zakladatel a vůdce Junáka Antonín Benjamin Svojsík, aby se přesvědčil, jak se netradiční forma skautingu rozvíjí. Oddíl existoval až do podzimu 1938, kdy byli studenti i učitelé nuceni Moravskou Třebovou za dramatických okolností opustit. Na konci září, po podpisu Mnichovské dohody, zaútočili na areál školy místní henleinovci. Jak po letech vzpomínal přímý účastník událostí, šlo bez nadsázky o život. V říjnu bylo město obsazeno německou armádou a připojeno, tak jako většina okolních obcí tehdejšího Hřebečska, k nacistické Třetí říši.

Jak si možná vzpomenou návštěvníci výstavy k pětašedesáti letům skautingu v Moravské Třebové, přístupné během října 2000 v prostorách moravskotřebovského zámku, byly zde k vidění i fotografie členů německého hnutí Wandervögel pochodujících městem, z roku 1933. Na popiskách pod fotografiemi stálo, že jde o německé skauty. Snahy posunout historii moravskotřebovského skautingu před polovinu třicátých let poukazem na činnost této mládežnické organizace však nemohou uspět. Hnutí Wandervögel (Tažní ptáci), u jehož zrodu stál moravskotřebovský rodák Walter Hensel (vlastním jménem Julius Janiczek), bylo vystavěno na jiných principech než skauting. Společný jim byl návrat k přírodě, touha po dobrodružství, úcta ke svobodě. Podobnost nacházíme i v důrazu na vlastenectví, které však u wandervögelů záhy sklouzlo k velkoněmeckému nacionalismu. Přitom zpočátku šlo, jako v případě českého Junáka, o uskupení víceméně apolitické. Ke změně došlo už po první světové válce. V roce 1933, kdy politickou moc v Německu uzurpovali Hitlerovi příznivci, se hnutí začlenilo do jednotné mládežnické organizace Hitlerjugend.

Po válce…

Obnovení skautingu v Moravské Třebové po druhé světové válce bylo obtížné. Nebylo na čem stavět. V letech 1946 až 1947 došlo ve městě k totální výměně obyvatelstva. Němci byli odsunuti, na jejich místo přicházeli osídlenci z českého vnitrozemí, především z Boskovicka, Prostějovska a Vyškovska, kteří si zde teprve začínali budovat svou novou existenci. Mezi nimi bylo i několik předválečných činovníků Junáka, kteří se přihlásili k práci pro skautské hnutí. Prvotní iniciativy se chopil Rudolf Veselý. V polovině července 1945 svolal schůzku, které se zúčastnili Svoboda, Novotný, Drlík, Kubín, Kolínský, Ebner, Korec a Hanzal. Výsledkem bylo rozhodnutí obnovit v Moravské Třebové skauting a vybudovat skautské středisko. Scházelo skoro vše, vybavení, klubovny, kroje, nejdůležitější však bylo získat děti, které by měly o činnost zájem. To se nakonec ukázalo jako relativně nejsnazší. Asi po měsíci, ke konci srpna, se sešla středisková rada znovu, děti byly rozděleny do oddílů a družin a zvoleno bylo nové vedení střediska. Jeho vůdcem se stal Jaroslav Hanzal, který nahradil dosavadního střediskového vedoucího Svobodu. S nejmladší věkovou kategorií, vlčaty, začali pracovat Svoboda a Zaraboch, s junáky Getzl, Kubín, Novotný a Kobylka, s rovery Drlík a Hanzal. Dívčí oddíl vedla Škodová, kterou na počátku roku 1946 vystřídala Libuše Bílková. Koncem roku 1945, kdy proběhla první registrace, mělo moravskotřebovské středisko téměř sto členů. Středisku se podařilo získat klubovnu v Piaristické ulici. Zvolna se rozbíhala běžná oddílová a družinová činnost, byly plněny nováčkovské zkoušky, skládány skautské sliby. Pro rádce a činovníky byl uspořádán rádcovský a vůdcovský kurz. V místním podniku Hedva bylo zajištěno jednotné krojové vybavení členů střediska. Moravskotřebovští skauti začali být vidět v ulicích města, účastnili se nejrůznějších veřejných akcí. V červnu 1946, v rámci takzvaných Dnů dětské radosti, proběhla úspěšná propagace střediska. V areálu místního sportovního klubu byl postaven vzorový skautský tábor a skauti se zúčastnili též průvodu městem, který přitahoval značnou pozornost. Už tehdy se však v chodu střediska začaly objevovat trhliny.

Jiří Šmeral,historik a vysokoškolský učitel Univerzity Palackého v Olomouci