Nárazem stíhačky do táhlého horizontu Hřebečského hřebene zároveň vyhasl život jejího pilota, jednadvacetiletého poručíka Fritze Zeidlera. Rodák z Košic (* 22. 7. 1922) a tedy asi i Volksdeutsche Zeidler byl příslušníkem I. skupiny slavné stíhací letky JG 27, jejímž domovským letištěm byl od srpna předchozího roku dolnorakouský Fels am Wagram. Němečtí stíhači odsud v rámci tzv. obrany říše vzlétali proti svazům těžkých bombardovacích letounů americké 15. letecké armády, které ze základen v jižní Itálii útočily kobercovými nálety na průmysl, zbrojní výrobu a palivoenergetickou základnu Třetí říše, třeba na rafinérie v Pardubicích a v Kolíně, Ostravsko, Pováží a přilehlé oblasti tehdy německého, dnes polského Slezska.

Fritz Zeidler byl držitelem Železného kříže I. stupně a stříbrné spony za 60 bojových letů, které však zřejmě neabsolvoval jako stíhač. K I/JG 27, která byla v té době umístěna ve Francii, přišel v květnu roku 1943. Místo svého posledního odpočinku našel na pohřebišti německých vojáků na Ústředním hřbitově v Brně.

Fragmenty trosek jeho letounu jsou od roku 2011 součástí muzejní expozice v Červeném Hrádku u Chomutova. Jedná se přitom o nejbližší a nejlépe probádanou válečnou leteckou havárii v okolí Svitav. Sám Zeidler se naopak v řadách své jednotky mohl setkat s o necelý rok starším Willibaldem Schwarzem, rodákem ze Sušic u Moravské Třebové.

Pavel Petr