Jan Kocanda chová gekony už šest let a se vším začal během svého středoškolského studia na poličském gymnázium. Nejdříve měl tyto malé ještěrky v pokoji, ale po nějaké době už to tak nešlo. Chov zabíral poměrně dost místa, a tak letos v domě vyčlenili pro gekony speciální místnost.

Bývalou dílnu proměnil v kompletně vybavenou místnost pro jejich chov. Celkem má okolo 100 mláďat, 100 chovných gekonů a to z přibližně 15 druhů. „Většinou to jsou takový raritnější druhy, které se nevidí tak často,“ vysvětlil chovatel. V přírodě žije asi 1200 různých druhů gekonů. Velké rozpětí má i možná jejich velikost gekonů, mohou se pohybovat od 1,5 cm (trpasličí) do téměř půl metru (obří gekoni).

Nejstarší plaz Jana Kocandy má šest let, avšak mohou se dožít až 17 let.

Jak chovat tyto oblíbené plazy se naučil sám. „O těch začátečnických druzích je na internetu hodně článků, takže jsem si vše přečetl a zjistil. U těch raritnějších druhů je to těžší, ale jiní chovatelé jsou docela vstřícní a poradí,“ přiblížil své začátky dvaadvacetiletý Jan.

Na plazích preferujících slunné a suché, polosuché a pouštní oblasti ho nejvíce baví jejich exotičnost. „Vždy jsem vyhledával zvířata, která nikdo moc nemá,“ vysvětlil nadšeně. Kromě gekonů má také hady. „Gekoni mi přijdou oproti hadům takoví zábavnější, aktivnější a pro oko líbivější,“ doplnil student přírodovědecké fakulty.

Jedním z nejvzácnějších gekonů, co Jan doma má, je pozemní australský. „Když se cítí například v nebezpečí, začne klikovat,“ popsal zajímavé chování tohoto druhu. 

Jan se zaměřuje spíše na pouštní druhy, avšak v jeho chovu nechybí ani pralesní gekoni z Madagaskaru, kteří vypadají spíše jako list. „Jsou to takoví ďáblíci,“ poukázal na jejich vzhled.

Obyčejnějším druhům k životu stačí teplo a vlhké místo, kam chodí klást vajíčka. Kromě toho mají ve svém boxu také mističku s vápníkem, aby měli základ na obal vajíček. V každé polici Jan nainstaloval fólii, která topí, a to díky termostatu nastavenému na 34 °C. „To jim udělá takový hezký přechod mezi teplotami a oni si pak mohou vybrat, na jaké teplotě chtějí být,“ vysvětlil chovatel, který je mimo jiné nadšeným rybářem.

Mláďata se svlékají z kůže poměrně často. Ve svém obydlí mají vlhké místo, které jim se svlékáním kůže pomáhá. „Vlhkost jim krásně odlepí starou kůži. On ji následně sní, protože je to pro něj například zdroj vlákniny,“ komentoval chovatel.

Jedním z problémů je ten, že se musí krmit živou potravou. Jejich jídelníček se skládá z cvrčků a švábů. Například mláďata krmí cvrčky každý den. „U nich musí být ta péče neustálá, takže je klidně jednou za den nakrmím.“ 

Až čtyři hodiny stráví obden krmením dospělých jedinců. Jednou týdně všem čistí jejich boxy a terária a to mu zabere až 12 hodin.

Jan má dva inkubátory. V jednom, kde je vyšší teplota, má vajíčka, z nichž se vylíhnou samci. U některých druhů gekonů může díky teplotě v inkubátoru regulovat pohlaví. „V tomto inkubátoru je okolo 31 °C a po přibližně 38 dnech se vylíhnou samci,“ vysvětluje chovatel. Ve druhém inkubátoru je teplota 28 °C. „Tento inkubátor má nižší teplotou a líhnou se zde samice třeba až po 60 nebo 70 dnech,“ dodal.

Vylíhlé gekony rozkrmuje a většinou je prodává, když ví pohlaví, což je třeba za 3 až 6 měsíců. Se svými mazlíčky jezdí také na burzy, avšak s sebou vozí pouze ty, které si zájemce předem zarezervoval. „Nejlepší burzy jsou třeba v německém Hammu nebo v Nizozemsku,“ myslí si.

Gekoni jsou nenároční mazlíčci a jsou vhodní například pro ty, kteří mají různé alergie.