„Na jednu stranu se vůbec nedivím, že šlo k volbám tak málo lidí," říká starosta Martin Driml. Usuzuje, že se na situaci podepsaly nálady ve společnosti a ztracená důvěra ke stranám. Navíc jsou lidé přesvědčení, že na kraji stejně nic nezmůžou.
„Prvenství"
Nízká volební účast starostu nepřekvapila. „Vždy jsme v uvozovkách na prvním místě. Letos byla účast ale absolutně nejnižší," poznamenává Martin Driml. K urně se dostavilo o sedm procent méně voličů než při minulých volbách. „Do hlavy ale lidem nevidíme. Nevíme, proč nejdou volit," konstatuje starosta. Nemůže říci, že by ho to nemrzelo. Nikoho nutit nemohou.
Sám se práva rozhodnout nevzdal. K volbám šel s celou rodinou. „Viděl jsem, kdo přišel k urně. Byli to spíše starší lidé, věková kategorie šedesát let a více. Jsou naučení ze starých časů, kdy byly volby povinné," míní Martin Driml.
Ve srovnání s volbami v roce 2008 klesla důvěra Třebařovských k ČSSD na polovinu a zdvojnásobil se počet hlasů pro komunisty. Dříve narození ani netají, komu dali svůj hlas. „Veřejně říkají, že za komunistů jim bylo nejlépe. Bohužel, většina z nich si neuvědomuje, co s tím ještě bylo spojené," podotýká starosta. S mladými lidmi je to možná ještě horší. O politiku se nezajímají. Vynechávají i volby.
Povinnost
„Překvapilo mě, že volilo tak málo lidí. Asi nemají důvěru ke stranám, někteří možná nemají čas. Já ale chodím pravidelně," tvrdí Josef Hlubinka z Třebařova. Domnívá se, že by měli volit všichni.
V lednu zamíříme opět k urnám. Tentokrát budeme vybírat hlavu státu. To už by si lidé mohli rozmyslet, zda zůstat doma, nebo jít hlasovat. „Myslím si, že až budou prezidentské volby, lidé volit půjdou, protože poprvé budou moci o takové věci rozhodnout," dodal Martin Driml.
