Politolog: V parlamentních volbách se neřídíme srdcem

Hradec Králové – Přístup Čechů k volbám zhodnotil pro Hradecký deník Jan Prouza, tajemník katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

30.5.2010

SDÍLEJ:

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pátek 28. května 2010.

Kliknutím zvětšíte

ZOBRAZIT DALŠÍ FOTOGRAFIE

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pátek 28. května 2010. Foto: DENÍK/David Taneček

Které volby jsou pro české občany nejdůležitější?

Podle politologů považují lidé za nejdůležitější volby parlamentní, které jsou volbami prvního stupně. Jako volby druhořadé pak politologové označují volby komunální, regionální, senátní a volby do Evropského parlamentu. Těm už lidé nepřikládají takovou váhu. Avšak podle zastánců Evropské unie by měly být jako nejdůležitější vnímány volby do Evropského parlamentu, protože právě z Evropské unie je přebírána velké část naší legislativy.

Ke kterým volbám chodí občané v nejhojnějším počtu?

Nejvíce voličů přitahují právě volby prvního řádu, tedy volby parlamentní.

Podle čeho se lidé rozhodují?

V parlamentních volbách se občané řídí především racionální úvahou. Ve volbách druhého řádu se spíše rozhodují podle srdce. To znamená, že v parlamentních volbách lidé hlasují spíše pro velké strany. Domnívají se, že budou schopné lépe prosadit cíle, které si volič přeje. V druhořadých volbách lidé rozhodují srdcem, volí i menší strany, které jim jsou sympatičtější.

Vnímají lidé volby jako svou občanskou povinnost?

Domnívám se, že je nevnímají jako svou občanskou povinnost. To vyplývá z faktu, že u nás nejsou volby povinné. Nejsou chápány ani jako občanská ctnost, protože politika není vnímána jako oblast, kde by bylo pro ctnost místo. Lidé je vnímají spíše jako možnost změnit kvalitu svého budoucího života.

Jak se tedy rozhodují?

Důchodci a starší lidé většinou volí levicovou stranu, která jim zajistí stabilitu zejména sociálního a zdravotního systému. Podnikatelé a mladí lidé volí zpravidla pravicovou stranu, která zaručí nižší daně a menší zásahy státu. Lze tedy říci, že se jedná se racionální volbu, byť je ovlivněna mnohdy iracionální volební kampaní.

Jsou pro občany volby důležitější než dříve?

Volby v roce 1990 lidé vnímali jako velmi důležité. Postupně však od devadesátých let do současnosti jejich důležitost v očích lidí upadala a začala převládat skepse. Bude zajímavé sledovat, zda současná ekonomická krize přitáhne voliče k urnám a do jaké míry se podaří nalákat i mladé voliče.

LENKA KAŠPAROVÁ

Generační srovnání: Proč jsou pro ně volby důležité?

Lenka Shánělová, 18 let
studentka, Hradec Králové

Nikomu v České republice, ať už je mladý nebo starší, by neměla být politická situace lhostejná. Každý by se měl podle mého názoru snažit ovlivnit to, co se tady děje. Myslím si, že může pomoci, když lidé k volbám půjdou, že to význam má. Kdyby si každý řekl, že volit nepůjde, tak nikdy žádná změna nenastane. Tím, že půjdeme volit, se alespoň můžeme pokusit něco změnit. I většina mých spolužáků chtěla jít. Je to hodně aktuální téma, volby a politická situace zajímá i nás mladé.

Jan Crkal, 78 let
důchodce, Hradec Králové

Já nepotřebuji mít nějaký zvláštní důvod k tomu, abych šel k volbám. Chodím hlasovat pokaždé. Důležité je, aby byla zvolena ta politická strana, kterou chci. A to se někdy povede a někdy nepovede. V minulosti jsem volil různé strany. Myslím si, že by lidé měli chodit k volbám, ale to si většinou starší lidé myslí. Pak mohou nadávat jen sami sobě, když budou zvoleni špatní představitelé. Myslím si, že když nepůjdu k volbám a vyhraje někdo, kdo se mi nelíbí, tak je to také moje vina.