Pardubický kraj bude v nejbližších dnech vybírat dodavatele zajištění a odstranění odpadů v areálu bývalého závodu Vlněna Brněnec – Vitka Brněnec. Vyplynulo to z posledního jednání Rady Pardubického kraje. Ta totiž schválila zadávací podmínky a odůvodnění veřejné zakázky.

Špatná demolice

V roce 2011 zbourala bývalou textilku olomoucká firma Blue Fields. Zbyly po ní tenkrát nejen trčící zdi a spousta suti, ale i nebezpečné chemické látky.
Podle České inspekce životního prostředí byla navíc celá demolice provedena špatně. „Inspekce při kontrolách zjistila, že při demolici areálu nebyl respektován stavební zákon. Demolice nebyla v souladu s předloženým projektem a byla předčasně ukončena," uvedl před třemi lety Martin Klingr, právník České inspekce životního prostředí.

Za zabezpečení chemikálií, odpadů a jiných závadných látek přitom podle všeho vždy odpovídá majitel objektu, případně subjekt, při jehož činnosti tyto látky vznikly. „Bohužel v daném případě došlo v nedávné minulosti k mnoha změnám ve vlastnictví areálu a movitých věcí v něm, tedy i chemikálií," popsal relativně zmatečnou situaci našemu Deníku Martin Klingr.

Nebezpečné látky

Zchátralý areál v Brněnci tvoří bývalé výrobní haly, přidružené výrobny a torza administrativních a výrobních budov. Nacházejí se tam nezabezpečené sklady a haly s nebezpečnými látkami a chemikáliemi, které jsou volně dostupné. Volně uloženy jsou tam také sudy se zatím neznámým obsahem a potenciálně hrozí nebezpečí úniků těchto látek do okolního prostředí.

Areál je umístěn v ochranném pásmu pitné vody, a také v záplavovém území řeky Svitavy, částečně i v její aktivní zóně a hrozí reálné nebezpečí vyplavení závadných látek povodňovými průtoky. Nalézají se tam například anorganické a organické kyseliny, zásadité látky a soli anorganických kyselin, dusičnany, koncentrované práškové textilní barvy na bázi chromu a epoxidová lepidla. Množství nezajištěných nebezpečných odpadů se odhaduje až na třicet tun.

Veřejná zakázka

„Vedle přípravných prací zajištění a odstranění odpadů je předmětem veřejné zakázky též zabezpečení sanace havarijního stavu na této lokalitě. Předpokládaná hodnota zakázky se odhaduje na 1,6 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Pardubický kraj na tuto akci získal od Státního fondu životního prostředí rozhodnutí o dotaci ve výši osmdesáti procent skutečných nákladů," vysvětlil krajský radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil.

Muzeum asi nebude

Olomoucká společnost Blue Fields ještě před čtyřmi lety slibovala na místě vybudovat skladové a logistické centrum, a tedy také nová pracovní místa. Původní návrh na zbudování Schindlerova muzea je už pravděpodobně také tabu.

Z historie areálu Vitka Brněnec:

Textilní továrnu postavil na začátku 20. století německý židovský průmyslník Arnold Löw-Beer. V roce 1940 ji koupili bratři Hoffmannové z Vídně. Textilní výroba pomalu ustupovala, vlněné látky se ve fabrice vyráběly už jen omezeně. Ostatní budovy byly postupně využity pro zbrojní výrobu.

Byla to právě pozdější Vitka Brněnec, kterou v roce 1944 koupil Oskar Schindler, nacistický agent a podnikatel. Ten tam „zaměstnal" téměř jedenáct stovek polských židovských dělníků, kteří u něj dříve pracovali. Dělníci pak díky tomu unikli pravěpodobné smrti v koncentračních táborech. Ve fabrice vyráběli protiletadlové náboje.

O Schindlerově činu byly natočeny filmy. V roce 1994 vznikl polský dokument Oskar Schindler, zachránce a světák. O podnikatele se zajímal i režisér Steven Spielberg, pod jehož taktovkou vznikl dramatický snímek. Film Schindlerův seznam obdržel sedm Oscarů, na dalších pět byl nominován.

Brněnec byl osvobozen 8. května 1945. Krátce předtím Schindler s manželkou a několika dělníky, kteří mu měli dosvědčit jeho zásluhy, opustil továrnu a zamířil k americkým liniím. Po válce proti němu bylo zavedeno trestní stíhání a dodnes údajně figuruje na seznamu válečných zločinců.