Počáteční mimoúrovňová křižovatka na dnešním území republiky se měla nacházet u městečka Králíky. Zemskou hranici Moravy a Čech měl překlenovat viadukt přes Sázavský (Hraniční) potok s plošinami pro vyhlídku do krajiny Podorlicka. Nájezdy na dálnici měly být zbudovány u Tatenic a Lanškrouna. Dva velké mosty za sebou měly stát nad kolejemi hlavní dráhy a vodami řeky Moravská Sázava u Krasíkova. U Moravské Třebové se měla rozléhat velká nadúrovňová čtyřlístková křižovatka se silnicí Svitavy – Litovel.

Železnice

Rozestavěn byl viadukt přes říčku Třebůvku a železniční trať u Linhartic. Z mostu měl být výhled na Moravskou Třebovou – renesanční perlu Hřebečska. První velkou konstrukcí se zřetelnými pozůstatky stavby je estakáda přes říčku Pacovku v Městečku Trnávce. V tomto prostoru na budování německé dálnice nuceně pracovali zajatci z východní i západní fronty. Západně Jevíčka se nachází několik známých mostů. Měly být součástí dalšího sjezdu z dálnice. Jihovýchodně Velkých Opatovic byla rozpracována přeložka místní dráhy Skalice – Velké Opatovice a v místě křížení stojí deskový dálniční most s obloukovitě prohnutým středovým pilířem i opěrami. Nedaleko stával velký stavební dvůr. U Boskovic se stavitelům rozlehlo do cesty široké údolí potoka Semič. Proto byl blízko Bačova zbudován vysoký násyp, po němž měla dálnice údolí překonat. V násypu jsou dva velké parabolické mosty: jeden přes silnici Boskovice – Vísky – Letovice a druhý přes potok Semič. Další nájezd na dálnici měl být mezi Skalicí nad Svitavou a Sebranicemi, kde byla rozestavěna mimoúrovňová křižovatka typu čtyřlístek s dálkovou silnicí Plzeň – Moravská Ostrava.

Mezi větvemi

Nejmohutnější konstrukční sestavou na této dálnici i celém území naší republiky se mělo stát dílo Čtyřmostí u Lubě. Zde se do cesty autostrády staví pradávný skalní útvar Krkatá baba. Dálnice tu měla být rozdělena na dvě samostatné větve, na každé z nich dva viadukty přes údolí říčky Lubě a souběžnou roklinu Hlubockého potoka, přírodní památka by se tyčila mezi nimi. Nedaleko byla plánována dálniční odpočívka s výhledem na monumentální mosty Čtyřmostí i památnou skálu. Ze samotných velkých mostů zde není nic, avšak jsou tady pozůstatky stavebního zázemí. Pod kopcem Čebínka u Čebína, v místech křížení se starou železnicí Brno – Tišnov, byl schválen návrh zbourání a přesunu vápenky, tehdy největší na Moravě, a postavení mimo koridor dálnice. Mimoúrovňová křižovatka u Kuřimi byla rozpracována v katastru Moravských Knínic. Odtud se mělo sjíždět do směrů Tišnov – Kuřim – Blansko.

Pilíř

Patrně neznámějším pozůstatkem autostrády je vysoký pilíř u hráze Brněnské přehrady. Ten měl být součástí viaduktu přes řeku Svratku a na něj by navazovala deltovitá křižovatka Brno-sever. V zařízení křižovatky měla být parkoviště, restaurace a benzinky. O něco jižněji je dokončený patrový most přes potok a polní cestu v Bystrci. Mezi Troubskem a Bosonohami byla rozestavěna velká mimoúrovňová čtyřlístková křižovatka s národní dálnicí Praha – Brno – Slovensko, nynější D1.

JIŘÍ VYMĚTALÍK