„Jedná se o bývalé zemědělské pozemky, které jsme v roce 2004 vykoupili od pozemkového fondu a k nim přidali ještě ty od soukromých vlastníků, kteří měli pole v nájmu družstva. Někteří ale měli obavu, že z nich budou mít jen málo peněz, proto se rozhodli pole prodat. A toho jsme využili,“ vysvětlil starosta Vendolí Vladimír Buchta a dodal, že jde o pozemky v nadmořské výšce okolo 600 metrů a s horší bonitou.

Obec využila možnost čerpat miliony díky evropské dotaci na zalesnění. Na 50 hektarech půdy vysázeli okolo 250 tisíc malých stromků. „Nechtěli jsme na zemědělské půdě pouze smrk, protože u něj je riziko, že první generace trpí hnilobou. Teprve po 100 letech už má smrk opodstatnění. Není to ale hospodářský les,“ podotkl lesní hospodář a místostarosta Vendolí Jiří Pandula.

Na okraji vesnice tak mají nový smíšený les, kde jsou smrky, borovice, jedle, lípy, jasany, buky, duby a na okraji jsou vysázené pro ptactvo plané třešně, jeřabiny a bobulové keře. Les už našla i zvířata.

„Jsou tam srnky a v houštinách také divočáci,“ dodal Pandula. Kromě toho vznikly v lese nové tůně a dva dřevěné altány.

Konec záplav

Vendolí využilo program Evropské unie na zalesnění zemědělské půdy. Vysázení lesa na orné půdě ale vyvolaloi kritiku. Vadí zejména zemědělcům a netleskají ani jiní odborníci. „Za toto by obec měla dostat od inspekce životního prostředí pokutu a ne pochvalu. Zalesnili skoro všechny majetky na orné půdě a trvalém travním porostu. Pro obec to nebude znamenat nic, leda dřevo v budoucnu. Místo tlaku na udržitelné zemědělství je zvolen ten nejpovrchnější přístup,“ sdělil entomolog Lukáš Spitzer.

Ve Vendolí si ale myslí něco jiného. „Někde v elektrárně topí obilím, tak proč bychom nemohli vysázet les. Navíc jsme měli v obci problémy se záplavami. Když na pole dali řepku nebo kukuřici a přišla bouřka, voda to spláchla a lidi měli všechno v domech, ve sklepích. Se zalesněním to skončilo,“ uvedl Pandula.

Vendolí vlastní v současné době 264 hektarů lesů. Boj s kůrovcem je ale i tady nekonečný. „Bude ještě roky trvat, než se s tím popereme. Dřevo jsme se snažili prodat, ale cena je už tak nízká, že jsme se rozhodli aspoň část pořezat na pilařské výrobky. Je to otázka několika let, kdy tady smrk nebude. O stavební dříví ale bude zájem, máme proto více než 500 kubíků dřeva uskladněných,“ dodal Vladimír Buchta s tím, že nyní využijí mimořádnou dotaci ministerstva zemědělství na eliminaci ztrát.