Tyto otázky mne napadají jako křesťana, který chce nabídnout tyto dny nejen jako nepracovní, ale jako dny slavnostní.

Velice volný výklad Velikonoc je vyrovnávání se zimou. Doba útlumu je u konce. Začínáme žít. Uklízíme, oséváme zahrádky, vycházíme do přírody, potkáváme se s lidmi, kteří jsou jakoby jiní, obnovení. Všechny smysly necháme opájet lahodnými vůněmi, plností květů, zelení trávy a stromů.

Jarní svátky nového (zemědělského) roku křesťanství historizovalo. Vložilo do nich příběh ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Můžeme si proto v těchto dnech postavit před oči skutečnosti, jakými jsou například láska, nenávist, přátelství, zrada, násilí, soucit, smrt, život, odpuštění, zoufalství, naděje, odevzdanost, odhodlanost.

Tak nám byl Zelený čtvrtek spojen s přátelstvím a zradou, Velký pátek s odsouzením, násilím, ale i soucitem, odpuštěním a pomocí, Bílá sobota je charakterizována čekáním, trpělivostí, nadějí a neděle Vzkříšení je slavností života, smíření, víry, radosti.

PETR ŠABAKA, vojenský kaplan z Moravské Třebové