Symbol života

Vejce je symbolem hlavně nového života. „Ještě na počátku devatenáctého století se k výzdobě používala výhradně plná vejce. Bylo potřeba posílit nový život a to se dělo několika způsoby. Lidé vejce malovali, krášlili je různými ornamenty, aby podpořili úrodu. Když se vejce setkalo ještě s jiným posvátným předmětem, pak se jeho posvátnost znásobila," vysvětlila Stanislava Cafourková, etnografka z poličského muzea.

Naopak prázdná vejce představovala smrt. „Proto smrtky měly kolem krku prázdné nebarvené skořápky," poznamenala etnografka. Ve všech kulturách se už od starověku vejce používala jako symbol života. „Často jej lidé také dávali do hrobu mrtvým. Aby se odlišila, kladli tam vejce barevná," upřesnila Stanislava Cafourková.

Také v jednotlivých domácnostech byla vejce poměrně vzácným pokrmem. Podle etnografky vařená vajíčka lidé jen tak nejedli. Patřila v podstatě jen na sváteční stůl nebo do nákypů.

Sváteční pečivo
Chléb je odpradávna každodenní potravinou. Na sváteční stůl ale patřilo bílé pečivo. „Potraviny, do kterých se přidává máslo, vejce, cukr, byly odjakživa svátečními pokrmy nebo přinejmenším na neděli. Mezi takové pečivo patří mazanec. Z masitých pokrmů je to pak sváteční hlavička, neboli velikonoční nádivka, do které se přidává na kostky nakrájené pečivo," popisovala etnografka.

Hospodáři a hospodyně se před sto lety na Velikonoce připravovali dlouho dopředu. „Museli už od zimy, od masopustu, střádat vejce i maso, aby na velikonoční hodování měli všeho dostatek," dodala Stanislava Cafourková.