„V červnu by měla začít fungovat čistírna odpadních vod a prvních pět kilometrů potrubí. Stavba v tomto rozsahu stála 66 milionů korun bez DPH, z čehož obec zaplatila jednu čtvrtinu," řekl starosta obce Josef Škeřík.  S financováním si pomohla obec, která má roční rozpočet čtyřicet milionů korun, i osmi milionovým úvěrem.

Životní prostředí

Celý projekt kanalizační sítě v jedné z největších obcí na Litomyšlsku vznikl v roce 2005.
V té době si zastupitelé nechali vypracovat studii na odkanalizování celé obce, která má více jak dva tisíce obyvatel. Dvacet kilometrů potrubí by však stálo více jak 220 milionů korun, což bylo pro obec neúnosné.

Prvotní anabáze tedy skončila na  neschopnosti dofinancování projektu ministerstva zemědělství. Vzhledem k vloženým penězům do přípravy celé akce se zastupitelé dohodli, že v rámci zlepšení životního prostředí v obci je nutné pokračovat.  Přistoupili tedy na výstavbu na etapy.  Ta první skončí v letošním roce.

Tím však projekt za desítky milionů korun nekončí. Rozhodovat o další výstavbě však bude až zastupitelstvo vzešlé z podzimních voleb. Výběrové řízení na projekt už ovšem běží a bude hotové do konce listopadu.

„Plánujeme odkanalizovat další čtyři kilometry obce. To znamená, že se dostaneme ze spodního konce na horní  a do sítě by se tak mohlo připojit dalších dvě stě nemovitostí, a to v letech 2015 a 2016," konstatoval starosta. Vzhledem k velikosti vesnice a jejímu liniovému umístění ve svahu však není možné připojit všechny domácnosti. I s tím zastupitelé v plánech počítají.

„Na nejvrchnější nemovitosti se v žádném případě kanalizace nedostane. Počítáme s tím, že zavedeme službu, díky které budeme splašky svážet fekálním vozem do čističky," upozornil Josef Škeřík na výjimku.

Stavba probíhá podle plánu a informovanost obyvatel, starosta, zdá se, nepodcenil. „Prostřednictvím zpravodaje jsme  informovali obyvatele o tom, co chceme dělat a proč to chceme dělat. Vždy jsme to uváděli na příkladu vodovodu, který naši předci budovali  ve 40. letech minulého století. Po jeho výstavbě došlo k zlepšení kvality života lidí. Takže jej odstupem času hodnotili jako dobrý krok. Předpokládám, že i kanalizaci, kterou v současné době stavíme zhodnotí až příští generace, jako dobrý přístup k životnímu prostředí v obci," vysvětlil starosta obce.

Plýtvání penězi

Kanalizace je v mnoha obcích svitavského okresu pouze na papíře. Projednávají je zastupitelstva, zastavená jsou i z důvodů referend, kdy občané z různých důvodů se stavbou kanalizační sítě nesouhlasí.

A co si myslí starosta o situaci v obcích, kde se zatím nestaví? „Já si myslím, že pokud se jedná o zlepšení životního prostředí a o zkvalitnění stylu života občanů, tak by se referendum dělat nemělo. Navíc obce nemají tak velké rozpočty jako města, kde by si mohli projekt za miliony odložit či zrušit. Podle mne to je mrhání obecním majetkem. Tohle je opravdu na zváženou pro ty lidi, kteří to referendum vyprovokovali nebo vyprovokují," uzavřel Josef Škeřík.