Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ

Společnost sdružuje více než šest stovek včelařů a zájemců o obor. Funguje od roku 2000. Za dobu svého působení pozitivně ovlivňuje obor včelařství v České republice a řady jejích členů i příznivců se rozrůstají. Propagace jednoduchých a udržitelných metod včelaření je od samého počátku prioritou sdružení. To se projevuje tématy i přístupem lektorů na vzdělávacích akcích pořádaných společností i při vydávání včelařského časopisu Moderní včelař.

Nakažené včely loupily v cizích úlech a mohly infekci předávat dál. Podle některých včelařů je však brzy na to činit katastrofické scénáře.

Včelaři, kteří podcenili letní monitoring, přišli v některých oblastech o většinu svých včelstev. „Zjistil jsem, že jako včelař, kterého jeho práce živí, nemůžu podle tradiční metodiky fungovat. Vzorky zimní měli jsem měl v pořádku, proto jsem problémy nečekal. Po zakrmení ale přišly loupeže do slabších včel a začalo to padat. Na příští sezonu dávám všude varroadna a budu si provádět letní monitoring sám. Peníze vydávané na testování zimní měli jsou podle mě vyhozené a daly by se využít jinak," míní včelař Tomáš Kelemen.

Povinné sledování

„Letos je mimořádně špatný rok na výskyt varroázy, která nás předběhla. Vyskytla se v dosud nezaznamenaném množství. Podle vnitřních směrnic Českého svazu včelařů jsme povinni hlásit stavy včelstev k 1. únoru, 1. květnu, 1. září a 1. prosinci. Tento týden se budou aktualizovat stavy včelstev, takže uvidíme, kolik jich je napadených. Odhadujeme úbytek okolo 30 až 40 procent," říká včelař Marcel Gregor.

Podle něj jsou všichni včelaři povinni v průběhu roku zjišťovat spad varroázy. Každý si vytipuje několik včelstev, pod ně dá podložku. Na ni pak dopadá včelí odpad, a tedy i roztoč Varroa destructor, který varroázu způsobuje. Laboratorní zpracování posléze ukáže, kolik se jich na podložce zachytilo a kolik jich je ještě živých. Podle výsledků se následně upravuje léčení včelstev.

„Včelaři to ale často ani nevědí, nebo svojí povinnosti zanedbávají. Není tu nikdo, kdo by tuto povinnosti kontroloval," poznamenává Marcel Gregor. Nepoctivý včelař sice neznamená automatický zdroj nákazy pro sousední včelaře, ale představuje velké riziko.

Včelaři pracující podle veterinární správou schválených metod letos bojují s úhyny. Koncepce léčení z 80. let minulého století zákonitě neodpovídá současným požadavkům a aktuálním odborným poznatkům. „Platná legislativa navíc vymezuje využití alternativních způsobů léčení bez tvrdé chemie pouze pro registrované ekochovy. Běžný včelař je nucen ošetřovat včelstva často zbytečně vysoce jedovatými látkami," konstatuje ředitel Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV) Petr Texl. PSNV požaduje narovnání tohoto dvojího přístupu státní správy ke včelařům s možností legalizovat využití už odzkoušených možností ošetřování varroázy alternativními způsoby bližšími přírodě a ponechat rozhodnutí na včelaři, jakožto odpovědné osobě za svá včelstva.

Monitoring

„Aby včelstva přežila zimu, je pro ně klíčový červenec a srpen, kdy se líhnou dlouhověké včely. Současný monitoring se dělá v lednu – takzvaný zimní měl, jehož výsledky jsou známy kolem dubna či března a podle toho se nastavuje léčení v následující sezóně," vysvětluje Petr Texl. Společenstvo propaguje monitoring v létě, aby zachytilo nějaké průšvihy. „A ještě udělali nějaká opatření v době, kdy se líhnu dlouhověké včely," doplňuje ředitel.

Kromě metody sledování spadu roztočů existují i další způsoby, jak výskyt varroázy zjistit. Včelař Josef Lojda mluví o metodě práškového cukru. „Určité množství včel se posype práškovým cukrem, pak se zabalí a roztoči se pustí. Tak se dá odhadnout, kolik jich je ve včelstvu a na to zareagovat, třeba pomocí kyseliny mravenčí," říká včelař.

Masivní nárůsty varroázy se v pravidelných intervalech opakují „Největší úhyny byly v letech 2008, pak 2012 a nyní znovu. Příští rok bude nádherný, byť bude málo včelstev," dodává Petr Texl.

(zpr)