Josef Říha žije od druhého rozvodu na ulici. Ve svitavské ubytovně pro lidi bez domova je necelý rok. Po dlouhé době znovu oslavil svátky v teple pod střechou. „Jsem rád, že nemusím bloumat po ulicích a hledat, kam se schovám před mrazem. Dříve jsem trávil zimu na vlakovém nádraží, ale vždycky mě odtud na noc vyhodili,“ vzpomíná na nezáviděníhodnou životní situaci Josef Říha. Čtyřiapadesátiletý rodák ze Svitav bydlí na pokoji společně se svým bratrem. Oba jsou zde spokojeni a doufají v lepší zítřky.

Na Štědrý den zaměstnanci svitavského azylového domu nachystali klientům sváteční večeři. „Pohostili jsme je jako každý rok zelnou polévkou a tradiční rybou s bramborovým salátem. Dostali také drobné dárky, které vyrobily děti ze základních škol,“ přibližuje atmosféru tak trochu jiných Vánoc vedoucí zařízení Otto Daněk.

Zdejší ubytovnamá na rozdíl od jiných plno po celý rok. Bydlí v ní celkem sedmnáct lidí. Za jednu noc zaplatí sedmdesát korun.