Až při pohledu zblízka je poznat, že jde o sluneční hodiny. Moravská Třebová se pyšní renesančním unikátem. Sluneční hodiny patří k nejstarším v zemi. Letopočet na nich totiž udává rok 1558.

„Hodiny jsou unikátní svým provedením. Byly zařazené do seznamu nemovitých památek jako ojedinělá památka hodin pultového typu. Jsou vyrobeny z místního pískovce. Za nejstarší hodiny jsou považovány dvoje hodiny v Telči, které jsou umístěné na pilířích kostela svatého Jakuba. Jejich vznik je odhadován někdy kolem roku 1450,“ uvedl Miloš Nosek, který se zabývá slunečními hodinami dvacet jedna let.
Historie moravskotřebovských hodin je poměrně pohnutá a jen náhodou se stalo, že nezůstaly navždy ukryté před veřejností. Patrně první renovací prošly v roce 1763, jak udává datum na jejich severní straně. Poté se nejspíše o jejich vzhled nikdo nestaral. Dokonce se staly součástí zdi a zakryla je omítka. Znovuobjeveny byly a možná i restaurovány až v roce 1916. Své místo pak s novým hranolovým podstavcem dostaly v parku před muzeem.

V devadesátých letech je ale opět provázela smůla. Při neodborném kácení je poničil strom a hodiny musely do depozitáře, kde až do roku 2004 čekaly na opravu. Podle Miloše Noska mělo muzeum nahradit originál replikou a renesanční hodiny uchránit před povětrnostními vlivy i jinými nehodami uvnitř objektu.

Dnes stojí na nádvoří moravskotřebovského zámku. Tyčky, které ukazují čas, už ulámali vandalové. Podle zástupce ředitele kulturních služeb Jindřicha Kose by bylo vhodnější sluneční hodiny osadit tyčkami z ohebnějšího materiálu, aby více odolaly nešetrnému zacházení návštěvníků.
Po restaurování kdysi barevné linie na pískovci nahradily černé. Hned vedle stojící informační cedule vysvětluje návštěvníkům funkci jednotlivých hodin a u vícenásobných číselníků i význam jednotlivých čar. Svislé hodiny jsou na všech čtyřech stěnách. Na jižní straně jsou hodiny dvoje. Horní hodiny obsahují hned tři systémy měření času. „Díky informacím na tabuli je princip činnosti každých hodin jasný a význam čar stejně přehledný jako při jejich různobarevném provedení,“ vysvětlil Nosek.

Zájemcům o gnómoniku, nauku o slunečních hodinách, nabízí Česká republika mnoho míst ke studiu. Sluneční hodiny najdou asi na 3000 místech. V Pardubickém kraji jich odborný katalog eviduje 222. Některé však již zanikly a jiné nejsou funkční. Dochované lze nalézt například na zámku v Litomyšli, budově děkanství v Chocni, na kostele v obci Kočí a Ostřetíně nebo na zámku v Letohradě.

Největší, o průměru pět metrů, jsou na zámku v Litomyšli a v Gorkého ulici v Pardubicích. Naopak nejmenší hodiny, s průměrem čtvrt metru, bývaly v zámeckém parku v Žamberku. Nejvýše jsou umístěné hodiny na kostele v Heřmanově Městci na náměstí Míru, a to ve výšce šestnáct metrů.