„Jsem překvapen, jak širokou síť sociálních služeb poskytuje veřejnosti město Svitavy," uvedl Jiří Skalický. Kromě pečovatelské služby, kterou poskytují důchodcům a zdravotně postiženým občanům v jejich domácnostech, nabízí nově také místa v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem.

„Toto zcela nové zařízení vzniklo nedávnou přestavbou z Domova na rozcestí. Ubytování zde nacházejí starší lidé, kteří z důvodu onemocnění nebo zdravotního postižení potřebují značnou nebo úplnou pomoc pečovatelů a nejsou soběstační ve svém přirozeném prostředí," vysvětlila jednatelka Seniorcentra Lenka Jurenová, která hosty domovem provedla.

Zákon o dětech

V kojeneckém ústavu se zajímali o dopad dosud neschválené novely zákona o sociálně právní ochraně dětí do praxe. Podle zákona, který vyvolal vloni velký rozruch, dětská centra a kojenecké ústavy postupně zaniknou a přemění se ve stacionáře a poradenská centra. O většinu dětí zde umístěných se budou starat pěstouni za finanční odměnu.

„Předpokládám, že zákon i přes veto prezidenta projde sněmovnou, ale nedovedu si představit, co bude v lednu roku 2014," říká ředitelka kojeneckého ústavu Zora Hammerová. Ta souhlasí s tím, že určitá změna nastat musí. Je si vědoma, že asi jedna třetina všech dětí umístěných v ústavech by mohla okamžitě přejít do pěstounské péče.

„Vnímám, že v ústavech po celé republice jsou děti, které čekají na své nové rodiče, jsou právně volné, ale není o ně zájem," uvedl Jiří Skalický. I on, stejně jako ředitelka míní, že je lichý optimistický předpoklad předkladatelů zákona, že bude rychle dostatek pěstounů a především pěstounů pro děti se zdravotním postižením.

„Zrovna nyní u nás máme několik dětí, které jsou už přes rok právně volné k okamžitému osvojení či adopci a není o ně z výše uvedených důvodů zájem. Měly by proto přejít do školského dětského domova, a to je nám líto," poukázala Zora Hammerová na slabou stránku návrhu zákona.

Pomoc pěstounům

V kojeneckých ústavech jsou velmi často umísťovány děti se zdravotním postižením a náročnou péči, která je pak doma čeká, si většina pěstounů nedokáže představit. Někteří to do konce po čase vzdávají. Dosud nebyla publikována žádná čísla o počtu vrácených dětí z pěstounských rodin.  Proto je nutné, aby noví náhradní rodiče byli dostatečně zaškoleni a dostali vždy všechny pravdivé informace.

„Paní ředitelka nás také informovala, že ústav už dnes nabízí pobyt budoucím pěstounům a adoptivním rodičům. Zatím jen na bázi dobrovolnosti, protože to není stanoveno zákonem," říká Hana Štěpánová. Líbí se jí také činnost ve prospěch podpory biologické rodiny.

„Prohlédla jsem si resocializační centrum, kde se maminky učí starat o své novorozeně a současně řešit svoji sociální situaci či těžkosti v partnerském soužití," dodává Hana Štěpánová. Zora Hammerová doplňuje, že by potřebovali legislativu na to, aby mohli rozvíjet poskytování ambulantních a terénních služeb.

„Vidím zde jednoznačnou snahu o zapojení do spolupráce v rezortech sociálním i zdravotním. Ústav je do budoucna připraven nabízet své odborné znalosti, které se dají využít právě v ambulantních a terénních službách," uzavírá Jiří Skalický.   ZDENKA HANYŠOVÁ CELÁ