Unikátní historické terče jsou nyní k vidění na ojedinělé výstavě ve svitavském muzeu. Střeleckou expozici přibližuje zdejší historik RADOSLAV FIKEJZ.

Vidět najednou tolik historických terčů, to je docela zvláštní. Jsou všechny jen svitavské?
Svitavské tu jsou, i když drtivá většina nám byla vrácena z muzea v Pardubicích. Ale máme tady i dvanáct terčů střelecké společnosti z Poličky, které jsou svými náměty opravdu unikátní.

Byly Svitavy vyhlášené tvorbou terčů?
Střelecké společnosti, které potom vznikaly na Moravě a v Čechách, samozřejmě mají svoji historii od středověku, kdy se střílelo hlavně z luku a kuše. Od šestnáctého a sedmnáctého století pronikají i do našeho regionu. Svitavy se ale mohou pochlubit tím, že střelecký spolek, který vznikl v roce 1767, je nejstarším doloženým spolkem ve městě. A střelci zde mají obrovskou tradici, i když třeba tradice střelců v Poličce sahá do historie mnohem hlouběji.

Některé terče na výstavě jsou docela dost proděravěné. On takový terč asi dlouho nevydržel, že?
Střelecké terče malovali místní umělci. Zde je jasně vidět lidový rukopis. Malovali je malíři pokojů a zkrátka lidé, kteří vládli štětcem a barvami. A tak se také střelci k těmto terčům chovali, proto je řada z nich značně poničená, prostřílená. Nicméně jsou zde i unikátní terče králů střelců, tedy vítězů střeleb. Do těch se ale nestřílelo. Byly vyráběny na zakázku od renomovaných umělců.

Lidé uvidí v expozici i další předměty, jako jsou pušky. Ty ale nevypadají jako moc historické.
Ale určitě historické jsou, protože jsme na výstavě spolupracovali s muzeem města Brna, odkud jsme si zapůjčili originály zbraní, ale třeba také uniformu vojáka z roku 1798. Velmi cenným kouskem je stříbrné žezlo z roku 1730, které patřilo králi střelců v brněnském spolku. A nejstarší zbraň na výstavě je z poloviny osmnáctého století. Nejmladší pak z poloviny devatenáctého, i když tu máme i jakýsi předpočátek vzduchové pušky. Jde o tzv. cimrškus, zkrátka pušku, se kterou se střílelo v místnostech.

Zkoušel jste si vy sám někdy střelit na historický terč?
To bych si v životě nedovolil, protože jako muzejník vím, jakou ten terč má hodnotu. Terč už není jen terčem jako umělecký artefakt, ale je současně také dokumentem své doby. Protože na střeleckých terčích nacházíme i motivy z běžného měšťanského života, ale také podoby historických budov a střelnic, které jsou dnes už dávno minulostí.