Jednou z posledních vesnicí, kde plánovaná výstavba kanalizace nedávno padla, je Čistá u Litomyšle. Připojila se tak k sousední Trstěnici, kde obyvatelé v referendu začátkem roku také rozhodli, že kanalizaci v obci nechtějí.

Obyvatelé Čisté dostali příležitost vyjádřit vyjádřit se v anketě. Ze 318 domácností odpovědní lístek odevzdalo 181.  „Pro pokračování projektu se vyslovilo 40 domácností, 136 bylo proti, pět odpovědělo nevím," vypočítal starosta Čisté Bohumil Pavliš.

Výhrady obyvatel

Trstěnice, Čistá a Benátky, obce, které jako součást aglomerace Litomyšl získaly kdysi povinnost kanalizaci vybudovat. To už ale neplatí.

Podle starosty Čisté lidé měli pravděpodobně obavy z vysoké ceny stočného.

„Objevily se také výhrady k tlakovým částem kanalizace. Dalším důvodem je asi také skutečnost, že současný stav většině vyhovuje. Každý podle svých možností a podle svého svědomí odpadní vody nějak relativně levně likviduje," uvedl Bohumil Pavliš.
Občané Čisté přidávají i další důvody, proč s kanalizací nesouhlasili. „Nejsme povinni odkanalizovat. Vadila nám také transparentnost projektu," uvedl Josef Sturc z Čisté. 

Čistá se připojila k sousední Trstěnici. Nespokojení obyvatelé v anketě vyjádřili svou nevoli s budováním kanalizace. Uspěli. Kanalizace nebude.

Původní plán byl odkanalizovat celou obec. Výjimku tvořilo pouze několik málo domácností v odlehlých místech, kde vybudování bránily velké terénní nerovnosti.

Náklady stavby kanalizace, která měla být kombinovaná gravitační a tlaková, měly být přibližně 85 milionů korun. „Z toho dotace tvořila 63 milionů korun, bezúročná půjčka ze Státního fondu Životního prostředí tvořila přibližně sedm milionů korun," upřesnil  starosta Čisté Bohumil Pavliš a dodal, že zbývající náklady by obec hradila z vlastních prostředků, případně komerčním úvěrem.

Informovaní? Ne!

Příliš velká investice byla trnem v oku nejednoho z místních. O to víc, že podle Josefa Sturce o ní nebyli občané dostatečně informovaní. „Respektive ne adekvátně," mínil Josef Sturc  a dodal: „Zmínit se o záměru v „Občasníku" velice povrchně, krátce, bylo podle nás občanů nedostačující. Vždyť  se jednalo o investici řádově za sto milionů."

Na posouzení množství informací má zřejmě každý jiný názor. „Vždy jsem se domníval, že jsme občany informovali dostatečně. I když zkušenost posledních týdnů říká, že informací není nikdy dost," připustil starosta a vyjmenoval několik měsíců, kdy o kanalizaci v obecním zpravodaji informovali.

Otázky kanalizace zastupitelstvo projednávalo  na veřejných zasedáních už od loňského června. „Z řad veřejnosti přišli s dotazem k projektu kanalizace dva občané až v říjnu. Zájem o realizaci nastal až v okamžiku, kdy každý vlastník domu dostal v prosinci dokumenty týkající se projekčních prací na každou konkrétní domovní kanalizační přípojku," uvedl Bohumil Pavliš.

Kanalizace nebude

Diskuze a nesouhlas občanů s budováním kanalizace, který přišel až v poslední etapě příprav, přiměla zastupitele vyhlásit anketní otázku, aby měli od občanů lepší zpětnou vazbu.

„Po anketě následovalo téměř jednotné usnesení zastupitelstva, na jehož základě byly zastaveny všechny přípravné práce, projekční práce na projektu domovních kanalizačních přípojek, soutěž na výběr zhotovitele stavby a soutěže na další služby," prozradil starosta a dodal, že ve skutečnosti to znamená, že projekt rozhodně nebude realizován tak, jak byl plánovaný, tedy v letech 2014 – 2015 s finanční podporou z operačního programu životního prostředí.

Od roku 2006 až do této chvíle přitom obec do příprav projektové dokumentace už investovala 1,9 milionu korun. Z toho 750 tisíc hradil Krajský úřad formou dotací.

Pohled do budoucna

Než kanalizaci lidé mají své řešení. „Já osobně jsem pro decentralizaci, tedy likvidaci odpadních vod například umístěním tříkomorového septiku nebo  kořenové čističky. Takže každý majitel nemovitosti by byl schopný naplnit zákon –  zlikvidovat odpadní vodu v místě jejího vzniku. Zastávám názor, že voda má zůstat v místě jejího načerpání," uvedl Josef Sturc. V ruce má podle svých slov také vyjádření z ministerstva zemědělství, kde mu odborník na otázku kombinované kanalizace odpověděl, že takový projekt v Čisté nemá smysl a navíc by zejména v budoucnosti finančně zatížil občany.

Oproti tomu obec bude brzy disponovat vyjádřením odpovědných orgánů ochrany vod Městského úřadu v Litomyšli i krajského úřadu. Poté přijdou na řadu úvahy o dalším postupu.

„V každém případě jsou dokončeny projekční práce, platná všechna povolení a vyjádření k realizaci, takže hodně bude záležet především na dotační politice kraje, státu a Evropské unie a na aktivitě zastupitelstva obce, které vzejde z letošních voleb. Já osobně se domnívám, že bez změny dotační a ekologické politiky státu a bez výrazné změny smýšlení lidí bude velmi těžké naplnit představy obyvatel o čištění odpadních vod," zakončil téma starosta Čisté Bohumil Pavliš.