Machatá z Moravské Třebové realizovala zajímavé projekty už jako učitelka v Jaroměřicích. Po odchodu do Prahy začala spolupracovat s uprchlíky a dokonce je učila česky. Na půl roku odjela do indických Himalájí, aby přímo v terénu mapovala situaci uprchlíků z Tibetu.


V rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky rozjela spolu s dalšími aktivisty projekt Kmotrovství na dálku tibetských dětí v indickém exilu. Hledá kmotry pro malé děti, které za těžkých podmínek pěšky utíkají za vzděláním z Tibetu přes Himaláje do Indie.


„Je to pro děti velmi nebezpečné. Vše se děje v utajení, ale je to pro ně jediná šance do budoucnosti,“ říká dvaatřicetiletá Karin Machatá. Setkala se s nimi v tibetské exilové vesničce v Mussoorie, kde vyrůstá přes dva a půl tisíce tibetských dětí bez rodičů. Žijí pouze ze sponzorských darů. Několik měsíců pobývala s Tibeťany také v oblasti Ladaku, kde je problém s nedostatkem pitné vody, proto se rozhodla získat peníze na vybudování sítě ručních vodních pump v poušti.


„Cením si toho, že jsme měli možnost dostat se ke zdroji informací, syrově, přímo na místě. Ověřili jsme si zprávy, které jsme se dozvídali jen zprostředkovaně od Tibeťanů, kteří žijí v Čechách,“ vysvětluje Karin.


Do Himalájí nevyrazila sama, ale v doprovodu další cestovatelky, šestadvacetileté Jany Neborákové z Ostravy, která se sem vrací opakovaně od roku 2002.


Oproti běžným turistům vyjely do Himalájí s konkrétním záměrem. „Ani jsme nevěděly, jak a už jsme seděly u velvyslance J. S. Dalajlámy, který se zajímal o naše projekty. Dohodli jsme se na další spolupráci.


Díky moravskotřebovské rodačce se část tibetské kultury dostane do Čech. Začala s přednáškami pro školy a veřejnost, takže se máme i u nás na co těšit. V rámci celorepublikového březnového Festivalu ProTibet, jenž spoluorganizuje, mimo jiné upozorňuje na ožehavou situaci v okupované zemi.