Tak tvrdou zimu, jako byla ta letošní, silničáři naposeldy pamatují z let 2005/06. Posyp a pluhování silnic bude stát silničáře v Královéhradeckém a Pardubickém kraji v součtu rekordních 415 milionů korun.

„Osmdesát milionů korun, které jsme měli na letošní první čtvrtletí, jsme spotřebovali jen za leden a únor. Jsme v manku nejméně 30, spíše však 35 milionů korun. Závěrečný účet za celou zimu bude hotový až po dubnové uzávěrce, ale počítáme, že dosáhne výše kolem 165 milionů korun,“ uvedl včera ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Silničáře Královéhradeckého kraje bude stát zima přes 250 milionů korun. Téměř na tuto částku se vyšplhala zimní údržba před zmíněnými čtyřmi lety.

Celá zima znamená období říjen až duben. V dubnu sice už není sníh, ale silničáře stojí peníze například úklid zbytků inertního materiálu z vozovek.

Průměrná zima v Královéhradeckém kraji stojí na údržbě silnic 190 až 200 milionů korun, v Pardubickém 130 až 140 milionů.
V součtu 415 milionů však není vše. Dalších, odhadem přes 200 milionů, bude východočeské silničáře stát oprava výtluků po zimě.
Královéhradecký kraj se už rozhodl cestářům přidat 40 milionů, dalších 51 milionů korun dostane kraj jako mimořádnou dotaci od státu. Do Pardubického kraje pošle vláda 48 milionů korun. Výše dotace byla přímo úměrná délce silnic II. a III. třídy, které patří krajům. Opravy státovek financuje stát sám.

„Stav silnic druhé a třetí třídy je velmi neutěšený. Škody jsou daleko vyšší než v minulých letech. Nárůst škod o 100 milionů je první odhad. Přesnou analýzu teprve budeme dělat,“ řekl ČTK hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. S opravami výtluků speciální studenou směsí asfaltu začali silničáři již nyní.

Silničáři museli s údržbou přitom začít už v říjnu. „Extrémně náročný byl letos zejména leden, který stál 90 milionů. V lednu byla kalamita v okresech Hradec Králové, Náchod a Rychnov. V únoru vyšla údržba silnic na dalších 60 milionů korun,“ uvedl mluvčí kraje Jiří Hošna.
Kvůli úsporám už silničáři omezují část údržby komunikací, jako je sekání trávy nebo čištění příkopů.

Například v Pardubickém kraji mají cestáři ročně v rozpočtu na výspravy 70 až 80 milionů korun. Část z 48 milionů poskytnutých vládou chtějí využít i na obnovu zanedbaného vodorovného značení.

Vnitřní dluh krajských silnic, tedy investice, které by byly potřeba do ideálního stavu, přitom představují jen v Královéhradeckém kraji částku sedm miliard korun.

„Jsme nyní už na pouhých 30 procentech reprodukce silnic, pokud nezměníme celkovou koncepci správy silnic, do pár let se nám úplně rozpadnou,“ přisvědčil radní Pardubického kraje Jan Tichý.

Ve východních Čechách je téměř 7000 kilometrů silnic II. a III. třídy.