Od rána tam totiž vyrostlo malé, zato autentické severské ležení. Parkem tak zněly výkřiky bojovníků, řinčení zbraní 
a táhlé troubení rohů.

Celá akce nesla název Bitva na políčkách aneb Jak to mohlo vypadat před založením města a vymyslela jí skupina historických nadšenců Aldeigjuborg.

„Nápad uspořádat bitvu v takovém prostředí nosím v hlavě už delší dobu. Využili jsme šanci, že jsou velké městské oslavy," vysvětlil organizátor Tomáš Kozáček vystupující také pod přezdívkou Geri.

Od jedenácti hodin dopoledne se tábor otevřel návštěvníkům a účinkující si pro ně připravili hned několik ukázek. V ležení samotném se nacházelo několik stanů, ve kterých se věnovali některým středověkým řemeslům.

Nechyběl zde zručný řezbář vytvářející dřevěné misky a příbory. Lidé se také mohli podívat na zboží obchodníků s keramikou, um výrobce šperků nebo dokonce mohli ochutnat jídlo, které vařily severské ženy podle autentického receptu a dobových surovin.

Svist železa

Hlavním bodem programu, 
a to nejenom pro malé děti, byla ukázka bojové techniky, duely válečníků a hromadná bitva. Krátce po obědě ze stanů začali vycházet statní seveřané a oblékali se do svých zbrojí. „Cena jednoho kovového brnění může být klidně patnáct tisíc korun," prozradil jeden z válečníků.

Zbraně si kupují od speciálního kováře, jenž je kove podle historických podkladů. Oblečení si nadšenci šijí sami, stejně tak, jako si vyrábí boty a stany.

Ve dvanáct hodin se u hradeb rozlosovaly dvojice bojovníků a začala soutěž o to, kdo z nich je nejlepší. Ačkoliv měli meče a sekery schválně ztupené, tak se válečníci rozhodně nešetřili. Výkřiky 
a unavené oddychování střídaly tvrdé rány, které nebyly hrané. Když po několika desítkách minut rozhodčí vyhlásili vítěze, tak se znavení seveřané odebrali zpět do stanů a nabírali sílu na hlavní bitvu. Není se co divit, jejich výzbroj celkem váží přes deset kilogramů.

Následovala ukázka bojové taktiky středověkých vojáků. Tou dobou se v parku sešly již stovky zvědavců. Bitevní formaci se zvednutými štíty si oblíbily zejména děti, které se ji snažily opakovaně, leč marně prorazit s odhodlanými výrazy na tvářích.

Jako na fotbale

Následovala komentovaná prohlídka tábora, při níž se lidé mohli dozvědět detaily ze života tehdejších obyvatel. Od sedmnácti hodin propukla avizovaná bitva. Na poli u hradeb se střetly armády českého a moravského knížete, které bojovaly o cenné území.

Válečníky horlivě podporovali diváci skandující „Morava" a „Čechy" a kolemjdoucí by si mohl myslet, že se spíše nachází na fotbalovém utkání než na rekonstrukci středověké bitvy.

Akci neohrozila ani krátká, ale intenzivní letní bouřka a lidé se v parku pobavili i poučili zároveň.