Namísto toho budeme minimálně ještě dalších 15 let mezi Svitavami a Brnem jezdit po úzké, klikaté a hlavně velmi nebezpečné silnici, které se kvůli množství tragických nehod neřekne jinak než „silnice smrti“.
Plány na výstavbu souběžné dálnice si sice právě připsaly jedno vítězství, bohužel však jen dílčí, které stavbu příliš neuspíší.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že Pardubický kraj neudělal chybu, když do svého územního plánu zahrnul vedení koridoru R43 pouze ve směru na Moravskou Třebovou a pominul variantu kolem Svitav. Návrh na zrušení sporné části územního plánu podaly obce Radkov a Bezděčí u Trnávky na Svitavsku, kolem kterých má schválená varianta R43 vést. A s nimi jedna fyzická osoba, která se nejspíš odvolávala na diplomovou práci jistého studenta, který navrhuje vést dálnici po pilotech a mostech úzkým údolím podél současné státovky.
„Rozsudek je průlomový, konečně stanovuje mantinely. Pokud by správní soud dal za pravdu stěžovateli, tak se obávám, že by u nás skončilo územní plánování,“ řekl pardubický hejtman Radko Martínek.
Krajem stanovenou „východní“ trasu kolem Jevíčka podporuje i většina zdejších radnic. Dálnice by navíc regionu, postiženému nejvyšší nezaměstnaností ve východních Čechách, ekonomicky pomohla.
Vítězství kraje u soudu ale s urychlením výstavby R43 nijak nepohne. Dokud totiž nebude stát dálnice R35 z Hradce do Mohelnice, na kterou se má R43 u Moravské Třebové napojit, nemá její výstavba téměř žádný smysl. Taktika kraje je proto jasná: tlačit na urychlení výstavby R35. Ta by přitom měla být hotová nejdříve v roce 2023. Samotná R43 není v současných plánech ministerstva dopravy ani do roku 2025. Původně přitom měla stát už napřesrok.
„Jedenáctého března přijede do Pardubic ministr dopravy Vít Bárta a R35 bude jedno z témat. Jakmile se bagry na této silnici zaryjí do země, začneme lobbovat za R43. Nyní jsme ale spokojení s tím, že se nám podařilo aspoň stabilizovat trasu, a rádi bychom od státu získali trochu peněz na předprojektovou přípravu,“ dodal Martínek.
R43 má spojit Brno s východními Čechami. Ve velké části povede právě v trase bývalé Hitlerovy dálnice západním okrajem Brna, kolem Kuřimi a Boskovic a po již zarostlých válečných dálničních náspech kolem Jevíčka, Chornic a Městečka Trnávky. Obří mimoúrovňová křižovatka s R35 vyroste u Dětřichova v těsné blízkosti letiště ve Starém Městě u Moravské Třebové.
R43 je asi nejdéle diskutovanou a oddalovanou stavbou v Česku. Silnice se má stát důležitou spojnicí mezi jihem Moravy a východem Čech. Náklady na výstavbu celého 79kilometrového úseku se odhadují na 52 miliard korun. Dálnice měla podle Hitlerových plánů spojit Vídeň s polskou Vratislaví. Na sever od křížení R43 s R35 dnes stát výhledově plánuje pouze dílčí úpravy, například obchvat Lanškrouna.
zoom_in
Na Jevíčsku a Moravskotřebovsku zůstaly pozůstatky Hitlerovy dálnice dodnes. V krajině se nacházejí mosty a linie silnice je viditelná, jak dokládá náš snímek.
Nejviditelnějším a dodnes používaným pozůstatkem Hitlerovy dálnice je však čtyřkilometrový úsek u brněnské Bystrce. A právě o něj se nyní vedou největší spory, týkající se trasy R43. Právě zde, u Brna, by se přitom mělo stavět nejdřív.
Brněnský magistrát i vedení Jihomoravského kraje totiž počítají s variantou, že dálnice povede právě přes Bystrc. To ale odmítají někteří zdejší obyvatelé a ekologičtí aktivisté. Namísto toho prosazují dopravně nevýhodnou trasu v Boskovické brázdě, tedy mnohem západněji, až za hranicemi města.
Loni se jim dokonce podařilo u soudu dosáhnout zrušení části územního plánu. Město a kraj se přesto nehodlají vzdát. Rozhodnout by se mělo v červnu.
