Jizerských horách zejména. Ano, Jizerky, naše nejmenší pohoří, jsou pro rozhledny zemí zaslíbenou. Dnes se podíváme na tu nejstarší z nich, Štěpánku.
Stojí na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš na vrcholu zvaném Hvězda. O jejich nesporně zajímavých osudech až na závěr. Nyní důležitá data: Je vysoká dvacet čtyři metry a rozhled z ní je opravdu kruhový a neomezený okolním terénem. Autem se dá dojet až k turistické chatě, která je asi o 300 metrů níže.

Značené cesty k ní vedou z Tanvaldu (pět kilometrů po zelené), z Českého Šumburku (čtyři kilometry po žluté) nebo z Kořenova (tři kilometry po modré). U rozhledny je kiosek s občerstvením a spoustou upomínkových předmětů. Z našeho regionu se návštěva dá stihnout za jediný den, ale lépe bude se poblíž někde na pár dnů ubytovat a zajít si třeba i na další rozhledny v okolí. O nich zase jindy.

V roce 1847 přijel na panství knížete Kamila Rohana sám zemský místodržící arcivévoda Štěpán, aby dohlédl na stavbu císařské Krkonošské silnice z Liberce do Trutnova. Krásný výhled z vrchu Hvězda ho nesmírně zaujal, což zase zaujalo jeho hostitele Rohana. Ten se rozhodl, že tam postaví rozhlednu, kterou pojmenuje, na počest vzácného hosta, Štěpánka.

Pár měsíců poté už byl hotov mohutný, šest metrů vysoký sokl. Lidová pověst praví, že v té chvíli mu jakási stará cikánka předpověděla, že když věž dokončí, zemře. Kníže, pln obav, nechal tudíž stavbu ihned zastavit. Tolik legenda.
Pravý důvod byl však prozaičtější. Arcivévoda Štěpán byl v té době z Čech odvolán do Uher a kníže Rohan ztratil o stavbu rozhledny zájem. Celých čtyřicet let zůstalo torzo opuštěno a chátralo.

Turisté nelenili

Teprve když v roce 1888 kus padajícího zchátralého zdiva zranil čtyři turisty, kníže prodal pozemek kořenovské odbočce turistického spolku a ruiny věže se tak zbavil. Turisté však nelenili a rozhlednu dostavěli osmibokou nástavbou do dnešní krásné podoby.
Za účasti osmi tisíc lidí byla rozhledna 14. srpna 1892 slavnostně otevřena. Krátce poté kníže Rohan opravdu zemřel. Že by skutečně letitá cikánčina věštba? Možná. Bylo mu však už jednadevadesát let…

Pravý důvod byl však prozaičtější. Arcivévoda Štěpán byl v té době z Čech odvolán do Uher a kníže Rohan ztratil o stavbu rozhledny zájem. Celých čtyřicet let zůstalo torzo opuštěno a chátralo. Teprve když v roce 1888 kus padajícího zchátralého zdiva zranil čtyři turisty, kníže prodal pozemek kořenovské odbočce turistického spolku a ruiny věže se tak zbavil. Turisté však nelenili a rozhlednu dostavěli osmibokou nástavbou do dnešní krásné podoby.


ZDENĚK VANDAS, Litomyšl