A to i přesto, že není ani zdaleka nejvyšším vrcholem země české. Zdaleka viditelná dominanta krajiny s elegantní konstrukcí tvaru rotačního hyperboloidu byla dokončena a slavnostně otevřena 21. září 1973. Devadesát tři metrů vysoká stavba podle plánu libereckého architekta Karla Hubáčka dokonale splývá s tvarem hory a po právu byla oceněna prestižní Perretovou cenou.

Současná věž měla však své tři předchůdce. Dvě dřevěné rozhledny z let 1876 a 1889 dlouho na větrném vrcholu nevydržely. Teprve mohutný horský hotel s dvacet tři metry vysokou rozhlednou, který se stavěl pouze půl roku, se stal od 13. ledna 1907 symbolem Ještědu a města Liberec pod ním na dlouhých šestapadesát roků. Od roku 1933 jezdí na vrchol z Horního Hanychova už lanovka, přesto však byl vždy pěší výstup na Ještěd nejen pro členy horského turistického spolku vždy doslova prestižní záležitostí.

Za první republiky byla dokonce pečlivě vedena kronika jednotlivých výstupů. Dva dnes těžko uvěřitelné rekordy drží ženy! Během roku 1937 paní Linda Flassaková vystoupila z Liberce na Ještěd 709 krát - tedy téměř dvakrát denně, den co den! A je též doloženo, že druhá rekordmanka, paní Frieda Mandeliková, za život uskutečnila celkem pět tisíc výstupů… Po roce 1948 přešel tak známý hotel pod správu ředitelství znárodněných restauračních podniků. Posléze přišla osudná noc 31. ledna 1963. Při neodborném rozmrazování potrubí otevřeným plamenem došlo k obrovskému požáru a celá stavba až do základů vyhořela.

Po dalších deseti letech byl tedy uveden do provozu dnešní moderní objekt se spojovým střediskem, hotelem, restaurací a vyhlídkami. Věž není ovšem rozhlednou v pravém slova smyslu. Postrádá klasickou vyhlídkovou plošinu, ale mezi tyto objekty se správně uvádí. Výhled je z oken restaurace, která je uspořádána do kruhu a pro hotelové hosty ve vyšších patrech z jejich pokojů. Dokonalý kruhový rozhled na celé Lužické a Jizerské hory, Krkonoše, část Krušných hor i do dalekého vnitrozemí musí většina našich rozhleden závidět.

Jak na Ještěd? Nejjednodušší je to jistě zmíněnou lanovkou. Ze sedla Výpřež po horské silničce možno vyjet na kolech. V poslední době tam bohužel začínají řádit i motorkáři. Pěší turisté vezmou za vděk značenými cestami, modrou a červenou z parkoviště na Výpřeži kolem památníku leteckého neštěstí z roku 1948. Z opačné strany od Světlé v Podještědí (dějiště Smetanovy opery Hubička) přes chatu Ještědka. Popřípadě až z Liberce ve stopách dam Flassakové a Mandelikové. Ale dvakrát denně a po celý rok, prosím pěkně. Podotýkám, že centrum Liberce má 412 metrů nad mořem, Ještěd 1012 metrů. Takže převýšení je pouhých 600 metrů…

Zdeněk Vandas

Příští díl seriálu: Rozhledna na Horním lese u Bystrého.