Před dvěma lety rozšířili v Březové nepříliš bohatou nabídku vyhlídkových věží na Svitavsku. K realizaci myšlenky si nevybrali nikoho menšího než českého velikána Járu Cimrmana. Ten se údajně kolem Březové pohyboval v roce 1907 a kromě mnohého jiného jej tehdy zaujala výšina nad pravým břehem řeky Svitavy. Rozhled z ní dolů na městečko a malebné okolí tehdy ještě nízké stromy nijak nenarušovaly, avšak pan Jára dobře věděl, že za desítky let tomu bude zcela jinak.

Představitelům města poradil, aby na kopci vystavěli rozhlednu. „A pospěšte si, pánové. Jestli ji nepostavíte hned, tak potom až za sto let.“ Jak čas ukázal, měl jako vždy pravdu. Radní váhali a váhali. Přišla však první světová válka, krize třicátých let, druhá válka a komunizmus. Žádné z těchto období historie 20. století výstavbě něčeho tak nepraktického, jako jsou rozhledny, nepřálo. Skutečně až po sto letech, přesně 17. června 2007, byla nová rozhledna postavena a slavnostně otevřena.

Aby cimrmanovské tradici dodali aktéři ten nejsprávnější punc a lesk, pozvali na zahájení provozu ty nejpovolanější, herce Divadla Járy Cimrmana. Přijel Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel a především její duchovní otec Zdeněk Svěrák. Nebyl to takový problém je získat. Divadlo právě “jelo šňůru“ po Pardubickém kraji a herci byli ubytováni jako obvykle v Litomyšli. Poněkud recesní dřevěná rozhledna od té doby slouží spolehlivě turistům a příznivcům dalekých výhledů.

I když všechno je to správně, jak jinak než po cimrmanovsku poněkud trochu zvláštní.

Věž nese od svého otevření oficiální název Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana. Na náměstí v Březové nad Svitavou je sice šipka směrem na rozhlednu, ale značení není zdaleka dokonalé. Turisté si musí víceméně poradit sami. Z Březové tam lze dojít ze dvou směrů. Buď přejít železniční trať nedaleko fotbalového stadionu a pak doprava, nebo ze severní strany podchodem pod železnicí a napojit se na naučnou stezku údolím řeky Svitavy. Jdete-li od vlakové zastávky Dlouhá, není rozhledna vidět vůbec a objeví se před vámi na poslední chvíli. Cimrman moc dobře věděl, kde ji má nechat postavit…

Ale rozhodně možno výlet doporučit. Výhled je pěkný, i když nikoliv kruhový. Vysoká je dvacet metrů, vyhlídková plošina se nachází o pět metrů níže. Věž stojí na kótě 479 metrů nad mořem. ZDENĚK VANDAS,Litomyšl