Přes zimu necháme naše rozhledny odpočívat. Užily si toho od jara dost a dost. Poslední letošní zastavení uskutečníme na nejstarší rozhledně Jeseníků, na Biskupské kupě nad městem Zlaté Hory. A bude to rozloučení jaksepatří. Biskupská kupa patří mezi naše opravdové klasiky v tomto oboru.

Tato hora,dominanta krajinyna hranicích s Polskem, má nadmořskou výšku 889 metrů. Jakoby symbolicky tam v roce 1889 tam byla postavena původní trámová věž, která se však po několika letech za vichřice zhroutila. Členové turistické zlatohorské sekce nelenili a pod vedením mistra Wernera postavili novou, už zděnou věž, vysokou devatenáct metrů. Rozhledna byla se vší parádou otevřena 26. srpna 1898. Protože císař Franz Josef I. v tomto roce slavil požehnanýchpadesát let své vlády, byla věž pojmenována právě po něm. Bůhví, zda o tom stařičký mocnář vůbec věděl. Bytelná stavba je vystavěna pěkně do kulata a zdi má silné celý metr.

Osudy měla za dosavadních 111 roků své existence ovšem dost pohnuté. Za první světové války byla pro veřejnost uzavřena, protože se pro svoji strategicky výhodnou polohu stala vojenskou pozorovatelnou. To se opakovalo pochopitelně i během další války, tentokrát druhé světové. Po jejím skončení sloužila turistům necelých pět let a pak za totalityzůstala znovu dlouho neprovozována. V roce 1967 začala sloužit jako převaděč televizního signálu, ovšem její podoba značně chátrala. Až v roce1996 seKlub přátel města Zlaté Hory pustil do rozsáhlé generální opravya 3.srpna 1998 byla věž opět v nové plné kráse otevřena.

Výhled je kruhový, ničím neomezený. Především na celé Jeseníky a protože rozhlednastojí jen několik metrů od hraničního přechodu pro pěší,skýtá výhled i hluboko do Polska až k Wroclavi. Za dobré viditelnosti jsou východním směrem ke spatření i vrcholky Vysokých Tater. Nejbližší přístup je něco málo přes kilometr po zelené značcez parkoviště Petrovy boudy při silnici do Jindřichova ve Slezsku. Přímo z náměstí ve Zlatých Horách vede dost strmě nahorutři a půl kilometru dlouházelená značka. Turista se dost zadýchá akdyž míjí opravovaný kostel sv. Rochuse, myslí si, že už má vyhráno. Ale kdeže, ono totiž celkové převýšení činí nějakých čtyřistapadesát výškových metrů. Věž navštěvují často také Poláci, kteřítam mají svou červenou značku z města Glucholazy na druhé straně hranice.

Zaprohlídku stojí rovněž samotnéhornické městečko Zlaté Hory s protáhlým apermanentně zvelebovaným náměstím. Nad jeho jižním koncemse nachází nový lyžařský areál Bohemaland s lanovkou, sjezdovkami a dostatečnou ubytovací kapacitou.

Ještě další dva kilometry jižně jehojně navštěvované poutní místo Panny Marie Pomocné. Tamější historický kostel byl v roce 1973 barbarsky vyhozen do povětří a srovnán se zemí. V devadesátých letech byl však postaven znovu, 23. září 1995 vysvěcen aopět otevřen. A když pak budete ze Zlatých Hor odjíždět k domovu směrem na Rejvíz, ještě se naposledy ohlédněte. Biskupská kupa z těchto míst vypadá, jako by se skoro ažhrozivě napřímila.

Zdeněk Vandas