„Je to něco víc než jen udržovaní kontaktů. Celá ta historie přerostla v silný srdeční vztah u několika generací. Když stavíme pro děti tábor, tak do Bobrovce odjíždí čtrnáct taťků, kteří na táborech vyrůstali. Když pak jsme v táborovém dění, přijedou se podívat pamětníci, aby ukázali svým vnoučatům, kde to bylo nejkrásnější," popisuje vztahy Roman Müller, starosta Jevíčka. Rozpad republiky se na přátelství nijak neodrazil. Podle lidí z Jevíčka to jsou pouze technické věci, jako například dříve hraniční přechody, jiná měna, pasy nebo zdravotní pojištění.
Slovensko učarovalo před lety jevíčskému učiteli Františku Továrkovi, který byl milovníkem přírody a hor. „Již začátkem padesátých let začal jezdit s dětmi z měšťanské školy z Jevíčka na putovní tábory, které se potom ustálily na jednom místě. Postupným přibližováním jsme se z Malé Fatry dostali až do Bobrovecké doliny. Tam jsme od roku 1960 dodnes," říká Roman Müller. Za ty roky má Jevíčko nejenom v Bobrovci, ale i na celém Liptově spoustu kamarádů. „Rozdělení republiky v roce 1993 nijak nepoznamenalo naše vztahy. Starý jazyk, kterým se mluvilo v Bobrovci, se hodně podobá naší hanáčtině, tak to mosi bet vod srdička," tvrdí starosta.
Přestože ještě neskončil tento rok, již plánují letní tábor na ten příští. „Poslední dva roky je o pobyt v Západních Tatrách velký zájem a z toho mám radost. Mladá generace není zase tak zkažená a dokáže být osmnáct dní v divoké přírodě bez počítače a mobilního telefonu," dodává Roman Müller.
